Ekumena
Slovo „ekumena“ pochází z řeckého „oikoumené“, které původně znamenalo „všechen obydlený svět“, a chce nám připomenout, že nejsme sami, ale ve spojení s dalšími lidmi. V církevní tradici označuje slovo ekumena vzájemné vstřícné vztahy mezi křesťanskými církvemi a někdy i obecně společenství všech církví. V každém případě jde o to, že ekumenické aktivity se snaží překročit hranice vlastního církevního společenství. V historii křesťanství byla období mnoha rozdělení a vymezení, která vedla k různým církevním tradicím. Silné ekumenické hnutí vzniklo v 19. století. Základem ekumenických snah je přesvědčení, že všechny církve mají své společné kořeny v Ježíši Kristu.
Českobratrská církev evangelická se už od svého vzniku v roce 1918 aktivně účastní ekumenického hnutí. Je členkou organizací, v nichž se tato jednota vzájemnými rozhovory o sporných otázkách a spoluprací na společných úkolech hledá. Na české úrovni to je Ekumenická rada církví a český synod leuenberských církví.
Na mezinárodní úrovni je naše církev členem těchto organizací: Světová rada církví, Světové společenství reformovaných církví, Světová luterská federace, Společenství evangelických církví v Evropě a Konference evropských církví. Spolupracujeme s Pomocným dílem evangelických církví ve Švýcarsku a s pomocným dílem evangelických církví v Německu, který nese jméno Gustav-Adolf-Werk. Vedle toho máme živé partnerské vztahy s mnoha církvemi po celém světě. Jedná se zejména o reformované, luterské, unionované a presbyterní církve v Evropě, v USA a v Jižní Koreji.
Udržujeme také úzké vztahy s evangelickými sbory ve východní Evropě, které mají exulantské kořeny.
Ekumenické aktivity se dějí i na úrovni jednotlivých společenství (sborů, farností, náboženských obcí). Jedná se například o společné bohoslužby nebo spolupráci s partnerskými sbory v zahraničí.
Pro zahraniční zájemce o zprávy z Českobratrské církve evangelické vydáváme Ekumenický bulletin v angličtině a němčině.
