Leuenberg

Společenství evangelických církví v Evropě

Tzv. Leuenberské společenství vzniklo roku 1973 přijetím tzv. Leuenberské konkordie (podle střediska Leuenberg ve Švýcarsku, kde byla konkordie vyhlášena). Tento dokument konstatuje základní shodu v podstatných věcech vyznání a vyjadřuje přesvědčení, že rozdíly, které vznikly v době reformační i pozdější, nejsou toho druhu, aby vybočovaly z rámce legitimní různosti důrazů a forem. Na základě této shody mají církve, které s ní vyslovily souhlas, plné vzájemné společenství kazatelny a svátostí a navzájem se uznávají jako manifestace jedné církve Kristovy.

Leuenberská konkordie však společenství církví toliko vyhlásila (prohlásila). Jak bude toto společenství církví v praxi uskutečňováno, to mělo být věcí dalšího vývoje. Předvídány byly tyto čtyři směry: (1) Teologické dialogy. Jejich cílem je jednak vyjasnit zbylé sporné otázky z minulosti a jednak reagovat na otázky, které se nově kladou v přítomnosti, a zjistit, zda na ně společenství může odpovědět společným hlasem.  (2) Společenství svědectví a služby. (3) Ekumenický závazek společenství – tj. vůči dalším rodinám křesťanským. Zde se vedou intenzívní rozhovory s baptisty a anglikány. (4) Organizační důsledky.

Práci organizuje Rada společenství a sekretariát. Zřizuje pracovní skupiny (projektové, regionální) a pověřuje je jednotlivými úkoly. Všechny návrhy a výsledky práce jsou důsledně předkládány všem členským církvím k posouzení, kritice, doplnění. Jednou za šest až sedm let se schází valné shromáždění delegátů všech členských církví (poslední byla v Budapešti roku 2006 a ve Florencii roku 2012), které výsledky práce přijímá a stanoví hlavní úkoly na příští období.

To však není vše. Očekává se, že církve samy vyvinou iniciativu k prohlubování vzájemného společenství a najdou odpovídající formy spolupráce (např. v rámci regionů apod.) To se namnoze již děje. Informovanosti o tom, čím jednotlivé církve žijí, slouží internetový portál www.leuenberg.eu a pravidelné informační bulletiny.

V rozhovorech v rámci Leuenberského společenství se čas od času objevuje i návrh konat společný evropský synod těchto církví. Společenství jako celek se k uskutečnění této myšlenky zatím neodhodlalo. My v ČR jsme však tento krok již učinili. Ve dvouletých intervalech, počínaje rokem 2000, se k českému synodu scházejí delegáti (dva duchovní, dva laici) všech církví společenství v ČR. Jde o tyto církve: Církev bratrskou, Církev československou husitskou, Českobratrskou církev evangelickou, Evangelickou církev metodistickou, Slezskou evangelickou církev a.v.

Synod je osvědčený způsob vzájemné porady církví, které navzájem mají plné společenství. V církvích, jež se vzájemně neuznávají, je synodní myšlenka nesmyslná. Zato v těch, které se vzájemně uznávají (mohou spolu slavit večeři Páně), je to velmi vhodný nástroj. Synodními poradami se církve otevírají jedna druhé, vydávají si vzájemně počet ze svých rozhodnutí, projevují ochotu dát se poučit, poradit si, dát se napomenout, varovat, realizují své společenství s druhými církvemi, podpírají se, společně rozhodují o hranicích přípustné rozdílnosti, zkrátka: dávají najevo, že zvláštnosti jejich řádů, forem, názorů nejsou poslední a neproměnitelnou normou, že k jejich tzv. identitě patří i pozorný vztah k  sesterským církvím a bedlivé naslouchání jejich hlasu.

Český synod společenství přinesl již některá významná stanoviska, podněty a doporučení jednotlivým církvím. (Zřídil i internetovou doménu www.leuenberg.cz.)

Pavel Filipi

(Vyšlo v publikaci „Společné čtení Na každý den“, k dispozici na www.e-cirkev.cz, sekce Duchovní inspirace/Slovo na tento den.

Oslavy 40. výročí podepsání Leuenberské konkordie >>>

Související články:

Konkordie reformačních církví v Evropě

O leuenberském modelu církevního společenství

Kázání generálního sekretáře Společenství evangelických 
církví v Evropě