Češi a Němci si společně připomínají mučednickou smrt Jeronýma Pražského
Češi a Němci si společně připomínají mučednickou smrt Jeronýma Pražského
Na konci května 2016 se konaly v Praze a Kostnici vzpomínkové slavnosti při příležitosti 600. výročí úmrtí Jeronýma Pražského. Dne 30. května 1416 byl Jeroným Pražský jako kacíř odsouzen kostnickým koncilem k smrti. Tak byl Jeroným Pražský pouze rok po mučednické smrti svého přítele a učitele Jana Husa popraven na stejném místě před branami Kostnice. Zatímco byl Jan Hus coby teolog a kazatel důležitou postavou české reformace, byl Jeroným učencem, který jakožto laik a filosof českou reformaci spoluutvářel. Hus působil především v Praze, než musel Prahu kvůli církevní klatbě opustit. Naproti tomu byl Jeroným Pražský často na cestách, studoval a filosofoval v Oxfordu, Paříži, Heidelbergu a na mnoha dalších místech. Byl propojením reformace, která získala mnoho podnětů od Jana Viklefa, anglického teologa a filosofa v Oxfordu, jehož spisy Jeroným přinesl do Prahy.
I když je Jeroným podstatně méně známý než Jan Hus, zástupci církví, státu a měst Prahy a Kostnice jej považovali za důležitého představitele české reformace. Dne 28. května se především na pražském Střeleckém ostrově konaly slavnosti Českobratrské církve evangelické. Pestrý program s bohoslužbou, pódiovými diskuzemi, loutkovým divadlem a spoustou hudby mnohým návštěvnicím a návštěvníkům Jeronýma přiblížil. Dne 29. května si mučedníka připomněla Československá církev husitská bohoslužbou, pódiovými diskuzemi a hudbou. Zatímco slavnosti v Praze ještě pokračovaly, 29. května začaly slavnosti v Kostnici vzpomínkovou událostí u tzv. Husova kamene, který od 19. století připomíná smrt Jana Husa a Jeronýma Pražského.
Kostnický primátor Uli Burchhardt uctil Jeronýma Pražského spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Janem Hamáčkem, který dorazil s delegací poslanců a zástupců církve z Prahy. V delegaci byl David Tonzar, pražský biskup Československé církve husitské a Hana Tonzarová, ekumenická referentka Československé církve husitské. Českobratrskou církev evangelickou zastupoval její ekumenický referent Gerhard Frey-Reininghaus. Odkaz Jeronýma Pražského pro českou reformaci a vývoj samostatné reflexe, kterou Jeroným statečně prosazoval a tím stále znovu vzbuzoval pohoršení, uctily další osobnosti - dr. Rolf Böhme, bývalý starosta Freiburgu a prof. Jan Kalivoda, předseda Společnosti Husova muzea v Praze a biskup David Tonzar.
Po této vzpomínkové události následovala večerní akce v budově koncilu s teologem a kritikem církve Eugenem Drewermannem, který vedl rozhovor s kostnickými obyvateli Jürgenem Hoerenem a Winfriedem Humpertem. V rámci této akce, která se věnovala osobnosti Jeronýma a jeho poselství, byla také představena nová kniha těchto třech přednášejících: Jeroným Pražský – filosof ve stínu Jana Husa. Při tomto hojně navštíveném večeru se podařilo představit Jeronýma v jeho osobní a aktuální podobě.
Na 30. května 2016, v den 600. výročí Jeronýma Pražského, byl připraven bohatý program. Začal otevřením speciální výstavy o Jeronýmu Pražském v kostnickém Husově muzeu. Výstavu připravilo Husitské muzeum v Táboře. Jeronýma představuje velmi živě. Další událost se konala v Rosgartenmuseu, kde je uložena mimo jiné Richentalova kronika, která slovně i obrazně zachycuje průběh kostnických událostí. Po pozdravu primátora Uli Buchhardta a Jana Hamáčka, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a Lisy Foege z Rosgartenmuseum, se zapsali všichni hosté do Zlaté knihy města Kostnice.
Dalším bodem programu bylo odhalení tabule Jeronýma Pražského na rohu Jeronýmovy ulice a Husovy ulice. Jeronýmova ulička zde byla od 19. století, za doby nacismu byla přejmenována na Pfauengasse. Na začátku nového století vyvinul kostnický občan Dr. Winfried Humpert iniciativu navrátit se k původnímu jménu. Kostnická městská rada s tímto přejmenováním souhlasila. Díky tomu má Kostnice od roku 2013 opět Jeronýmovu uličku.
Proto byla k tabulce s názvem ulice přidána ještě vysvětlující tabule. Byl to dojemný okamžik, když po pozdravu primátora Uliho Burchhardta, Jana Hamáčka a prof. Jana Láška z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Winfried Humpert tabuli odhalil.
Posledním vrcholem byla ekumenická bohoslužba v kostnickém Luterském kostele. Němci a Češi slavili v ekumenickém společenství bohoslužbu ve vzpomínce na Jeronýma Pražského. Během bohoslužby, která byla vedena děkankou Hiltrud Schneider-Cimbal, hrál Bachův sbor a Bachovo kolegium Kostnice pod vedením oblastního kantora Clause Gunter Biegerta. Kázání měla prelátka Dagmar Zobel. Na bohoslužbě se podíleli zástupci různých církví z Kostnice a Prahy. Čeští církevní představitelé z Československé církve husitské a Českobratrské církve evangelické předali předsedajícím ACK (Pracovního sdružení křesťanských církví Kostnice) dopis českých křesťanů. Děkovali, že před rokem ACK Kostnice napsala dopis českým křesťanům, ve kterém hluboce litují, že v jejich městě byl Jan Hus a Jeroným Pražský popraven a že se tímto událo velké příkoří. Dopis z Prahy kostnickým křesťanům oceňuje toto psaní jako znamení lítosti a smíření a lituje naopak českých reakcí, které též zraňovaly. Předsedající ACK, děkan Hermann-Eugen Heckel ze Starokatolické církve slíbil, že během Kirchentagu u Bodamského jezera tento dopis z Prahy s mnoha podpisy uvede ve známost.
Poté dozněly vzpomínkové slavnosti u sklenky sektu ve věži Schnetztor a slavnostní večeře, při které zazněla slova díků a uznání z německé i české strany – společně s dobrým úmyslem pěstovat a prohlubovat vzájemné vztahy i nadále. K úspěšnému zdaru těchto slavností výrazně přispěly spolupracovnice města Kostnice Ruth Bader a Daniela Paas a jejich kolegyně, které svědomitě a obezřetně tuto událost organizovaly a doprovázely. Jim náleží velký dík, stejně jako pověřenkyni pro vnější vztahy děkanátu Kostnice, Minne Bley, která přispěla ke zdaru slavností nejrůznějšími způsoby.
Gerhard Frey-Reininghaus, ekumenický referent Českobratrské církve evangelické
Fotografie: Minne Bley, Gerhard Frey-Reininghaus