Vyvěšením romské vlajky uctí věřící oběti holocaustu

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo v koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka zavražděno 2898 Romů – mužů, žen i dětí – většinou nemocných a starých lidí, kteří byli posledními romskými vězni tábora. Celkem bylo do Osvětimi deportováno přibližně 23 000 Romů, 20 000 z nich tam bylo zavražděno.

2. srpna si Romové z celé Evropy připomínají Památný den romského holocaustu. K uctění obětí této události se letos rozhodla připojit i Českobratrská církev evangelická ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze, Institutem Terezínské iniciativy a Žižkovým sborem Církve československé husitské.

„Víc než sedmdesát let po konci druhé světové války je utrpení vězňů koncentračních táborů považováno za symbol. Na utrpení některých skupin se zapomíná nebo je banalizováno. Na místě koncentračního tábora v Letech u Písku je dodnes vepřín. Proto chce Českobratrská církev evangelická vyvěšením romské vlajky připomenout, že se udál i romský holocaust,“ zdůvodnil českobratrský farář pro menšiny Mikuláš Vymětal.

Podle pražského biskupa Církve československé husitské Davida Tonzara je nutné o událostech minulosti mluvit i v současné době, kdy jsou ze strany náboženských radikálů utlačovány jiné náboženské skupiny i lidé bez vyznání. „Vražda Romů a Sintů je pro nás mementem i krutou vzpomínkou na naši lhostejnost a bojácnost při vzpouře proti ideologické a mocenské správě nacismu. Věřím, že dnes, po zkušenostech válek a vyhlazovacích praktik 20. století, dokážeme lépe vzdorovat fyzickému i duchovnímu násilí a bránit životy lidí všech etnik a náboženských skupin, kterým nejde o likvidaci druhých,“ poznamenal.

Do aktivit se zapojuje také Federace židovských obcí. „V dnešní problematické době, kdy lidé rádi slyší na jednoduchá řešení a podléhají jim, existují tendence vidět svět černo-bíle je holocaust mementem, které je nutné si neustále připomínat, tak aby se historie neopakovala,“ řekl předseda federace Petr Papoušek.

Romská komunita toto gesto ze strany církví vítá. „Je smutné, že i po tak dlouhé době musíme stále bojovat za svá práva a jsem velice rád, že nám v tom církev pomáhá,“ poznamenal romský aktivista Jozef Miker.

Ve 14 hodin zavlály romské vlajky na několika místech v Praze (Židovská radnice v Maiselově ulici, Ústředí Českobratrské církve evangelické v Jungmannově ulici, Žižkův sbor Církve československé husitské na náměstí Barikád). Od 19 hodin se bude konat kulturně-duchovní setkání v Žižkově sboru Církve československé husitské. Příchozí se mohou těšit na vyprávění pamětníků či jejich potomků, romský taneční soubor Gitanne, romskou rapovou skupinu BroKing nebo tradiční romskou kuchyni. Večer zakončí společný tanec.

O nás:

Českobratrská církev evangelická (ČCE) je druhou největší církví v ČR. Za základ víry a života považuje Bibli. Navazuje na tradici české reformace, husitské hnutí i Jednotu bratrskou. Vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781. Nejvyšším správním orgánem je šestičlenná synodní rada složená z duchovních i laiků. K farářské službě pověřuje ČCE muže i ženy. Vedle bohoslužebného života farních sborů, náboženské výchovy a církevního školství se zaměřuje na služby sociální péče a duchovenskou činnost v nemocnicích, armádě, nápravných zařízeních či uprchlických táborech.

Kontakt:

Mikuláš Vymětal: 731 473 457, mikulas.vymetal@seznam.cz

Jana Vondrová: 734 170 486, vondrova@e-cirkev.cz