Ve Všetatech otevřeli památník Jana Palacha

Objekt Národního muzea ve Všetatech se otevřel veřejnosti. Působivé prostory odkazují k životu a tragickému činu mladého studenta filosofie, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupační propagandě a proti narůstající všeobecné lhostejnosti a letargii tehdejšího Československa.

Všetatský památník otevírá témata vnitřního boje mladého studenta z evangelické rodiny, přináší autentické předměty z jeho života i konkrétní věci, které měl s sebou v den upálení na Václavském náměstí v Praze. Celý dojem umocňuje výjimečné architektonické ztvárnění prostoru.

Veřejného otevření se účastnil i četní ekumeničtí hosté. Mezi jinými i kardinál Dominik Duka, patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta nebo představitelé Českobratrské církve evangelické: váženým hostem byl farář Jakub S. Trojan, který tehdy působil v nedalekém libišském sboru, s Janem Palachem i jeho rodinou se setkával a nakonec jej v Praze také pohřbíval.

Synodní radu ČCE na setkání zastupoval první náměstek synodního seniora Pavel Pokorný, jehož promluvu vám přinášíme v plném znění:

Ježíš odpověděl (Pilátovi): „... Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ J 18,37-38

Pilát ví, co je pravda. Ale uhýbá před ní. Není těžké najít pravdu. Bývá těžké „vydat svědectví pravdě“.

Libuše Palachová, matka Jana Palacha napsala jako poděkování za kondolence: „Jedinou útěchou v mé velké bolesti je mi vědomí, že obětoval svůj život za ideály pravdy a svobody, za svou vlast, a věřím, že jeho čisté oběti nebude zapomenuto.“ - - Proto jsme dnes tady. Dnes je třeba, aby nebylo zapomenuto. Abychom si my i ti, kdo přijdou po nás, abychom si připomínali věci podstatné. K tomu podstatnému ukazují jména Ježíš Nazaretský, Jan Hus, Jan Palach. A těmi věcmi podstatnými jsou pravda, svoboda, ochota k oběti. Ochota k oběti, která je projevem odpovědnosti za společenství, ve kterém žijeme. Za vlast – přičemž tu nejde o omezené národní zájmy, ale o zájem celé lidské rodiny.

Památníky nestavíme pro minulost, ale pro budoucnost. Ať nám i budoucím tento památník pomáhá prolamovat vlastní lhostejnost, bezmoc a rezignaci, nacházet odvahu k pravdě, zastávat se spravedlnosti, milovat své bližní a nikdy se nevzdávat naděje.

Požehnání: Hospodin nás požehnej, Pán Bůh nás posiluj ve všem dobrém, abychom hledali pravdu, milovali pravdu, bránili pravdu, hájili slabé a vždy zachovali naději a lásku. Amen.

- - Nebojme se!