Světová konference o změnách klimatu a klíčové slovo: naděje

8. listopadu 2021

V první polovině listopadu probíhá ve skotském Glasgow světová konference OSN o změně klimatu COP26. Po dlouhých letech neuspokojivých jednání by se právě ona mohla stát průlomem na cestě k lepší péči o stvoření.

Světová konference o změnách klimatu a klíčové slovo: naděje
8. listopadu 2021 - Světová konference o změnách klimatu a klíčové slovo: naděje

Světoví lídři, kteří se 31. října sjeli do Glasgow, si přitom stanovili nemalé cíle. Tím největším je podniknout všechny nutné kroky, abychom dokázali snížit světové emise skleníkových plynů do té míry, že se změnu globálního klimatu podaří udržet pod hranicí oteplení o 1,5 °C.

Závazky dojednané na dřívějším summitu v Paříži totiž zatím ukazují na dramaticky větší změnu: aktuálně planeta směřuje k oteplení přibližně o 3 °C v roce 2100 (v porovnání s předindustriální érou). To by znamenalo radikální úbytek druhů, devastaci mnoha světových ekosystémů i změnu života na Zemi tak, jak jej známe dnes.

Poslední měsíce přitom přinesly lehký optimismus: podařilo se přijmout opatření, která by mohla nastolený trend zpomalit a cílit ke hranici 2 °C.

Ani to ale nestačí a lidstvo musí směřovat k závazkům, které by dokázaly udržet oteplení kolem 1,5 °C. Samotná globální změna klimatu už je sice nevyhnutelná, ale existuje naděje, že její důsledky díky tomu nebudou tak fatální.

Příprava na následky změn klimatu je dalším z bodů, se kterými se chce konference COP26 vypořádat. Společenství má přinést taková opatření, která by pomohla nejpostiženějším regionům čelit této situaci. To zahrnuje také závazky k nemalým investicím do vědy a výzkumu, efektivizaci zemědělství, ochrany ohrožených ekosystémů a sídel, vývoje systémů včasného varování a takové kroky, které zamezí ztrátám na životech.

Naděje?

Paradoxně i pandemie COVID-19, kterou si svět v posledních letech prochází, ukázala něco dobrého: totiž že je světové společenství schopno semknout se a v zájmu vyššího cíle omezit globální ekonomiku nebo ve velké míře investovat potřebné prostředky do výzkumu a vývoje.

Na to reagoval i papež František a ve svém poselství v britské stanici BBC vyzval ke globální solidaritě, která by umožnila překonat velké krize, jimž jako lidstvo společně čelíme.

„Zjistili jsme, že jsme slabí a plní strachu, ponoření do řady ‚krizí‘: zdravotní, ekologické, potravinové, ekonomické, sociální, humanitární a etické. Tyto krize jsou navzájem silně propojené, procházejí napříč společnostmi a věští ‚dokonalou bouři‘, která může přetrhat ‚vazby‘, jež zajišťují soudržnost naší společnosti v rámci vzácného daru Stvoření,“ varoval papež.

Zároveň zmínil naději, k níž může přispět každý jeden z nás: „Nikdy nemělo lidstvo tolik prostředků k dosažení tohoto cíle jako dnes. Političtí představitelé s rozhodovacími pravomocemi, kteří se zúčastní COP26 v Glasgow, jsou naléhavě vyzýváni, aby nabídli účinnou odpověď na ekologickou krizi, v níž žijeme, a spolu s tím také konkrétní naději pro budoucí generace. Avšak každý z nás – a to je třeba zopakovat, ať už jsme kdokoli a kdekoli – se může podílet na změně naší společné reakce na bezprecedentní hrozbu změny klimatu a degradace našeho společného domova,“ uzavřel papež František svůj apel.

V podobném duchu se vyslovili účastníci 1. zasedání 35. synodu Českobratrské církve evangelické (ČCE) v roce 2019. Také oni ve svém prohlášení ke změnám klimatu akcentovali odpovědnost za společnou budoucnost, naději i nutnost bezodkladné akce.

„Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje. Myšlenka stvoření nám pomáhá pochopit, že všechno živé je jedinečné a že Bůh v něm stále působí. To nám dává naději, že každý člověk může přispět k nápravě a stát se inspirací pro druhé.

Je třeba solidarity s těmi, kteří změny klimatu nezavinili a na které dopadají nejvíce. Nadějí jsou pro nás mladí lidé, kteří si uvědomují, že budoucí podobu světa je třeba řešit dnes a tlačí na politiky, aby jednali. Podporujeme rozvoj čistých forem energie, ústup od fosilních paliv a zodpovědné zacházení s krajinou. V Českobratrské církvi evangelické chceme hledat všechny možné a dostupné prostředky, abychom náš vlastní podíl na změně klimatu snížili,“ uvedli delegáti synodu ČCE.

Konkrétní kroky

Jako konkrétní odpověď na tato slova pak na stejném zasedání schválili pravidla pro investování v ČCE. Církevní peníze od té doby nelze vložit například do fondů, které svou činností způsobují poškozování životního prostředí, vedou k exploataci krajiny, těžbě deštných pralesů či nepřípustným zásahům do vzácných biotopů.

Výrazně omezeny a postupně eliminovány jsou dále investice do podpory těžby a spotřeby fosilních paliv či nerostných surovin, do výstavby na úrodné zemědělské půdě apod.

Naopak vítaná je podpora cirkulární ekonomiky, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, inovativních technologií, komunitních řešení a rozvojových ekonomik v jejich snaze o snížení negativních dopadů na životní prostředí a život lidí.

Dalším konkrétním opatřením je mechanismus vnitrocírkevních grantů, který nově podporuje udržitelná „zelená“ opatření v církevních budovách a areálech. Například nízkoemisní technologie vytápění z obnovitelných zdrojů, zisk čisté elektrické energie, zateplení staveb nebo úspory a efektivnější hospodaření s vodou.

Také dosavadní jednání v Glasgow ukazují, že je důvod k mírnému optimismu. Už po dvou dnech jednání přislíbili delegáti, že do roku 2030 společnými silami zastaví odlesňování planety. K dohodě by měly přistoupit i země s unikátními pralesními ekosystémy – mezi jinými třeba Brazílie nebo Indonésie. Tedy regiony s obrovským druhovým bohatstvím a klíčovou rolí pro fungování planety.

Desítky klíčových zemí tu také ohlásily své závazky přechodu k bezuhelné energetice. Vedle významných států patřících do TOP20 světových spotřebitelů uhlí se ozvaly i mezinárodní banky – avizovaly konec podpory nezmenšované těžbě uhlí i postupný útlum financování fosilních paliv obecně. Velkou naději v tomto směru přináší například nejnovější závazky Indie, která je třetím největším emitentem oxidu uhličitého na světě.

Konference OSN o změnách klimatu COP26 se ve skotském Glasgow koná do 12. listopadu. Hlavní roli v jejím závěru hrají především vyjednavači jednotlivých zemí. Nakolik bude setkání úspěšné, o tom rozhodnou vyjednané závazky i ochota je naplňovat. Mnozí se shodují v tom, že jde o poslední šanci zvrátit nepříznivý vývoj globálního klimatu na planetě.

Inspirativní modlitba (Lindsey Fielder Cook)

My, hlasy různých společenstev věřících na celém světě, se spojujeme v modlitbě za smysluplná rozhodnutí klimatické konference (COP 26) v Glasgow.

Modlíme se za odvahu a soucit při tlaku na přeměnu lidských činností, které ničí přírodu a ovlivňují klimatický systém, na němž závisejí naše životy.

Modlíme se celým srdcem za odmítnutí bázně a přijetí lásky, naděje a nutné přeměny pro zdravý, bezpečný, čistý a udržitelný svět. Prosíme za sílu nést příklad ve svých životech.

Prosíme za ochranu angažovaných lidí a ochránců životního prostředí, kteří často riskují své zdraví, pokud ne přímo životy, aby prolomili mlčení.

Prosíme za ochranu vědců, kteří se zabývají studiem klimatické změny, aby mohli pracovat bez zastrašování a s dostatečnými prostředky.

Modlíme se za ochranu chudých a nejzranitelnějších, těch, kteří jsou nejméně zodpovědní za klimatickou krizi a přitom je její důsledky ovlivňují nejvíce.

Modlíme se za naše vrcholné představitele, aby se chopili zodpovědnosti v naléhavé, vědecky potvrzené situaci. Prosíme, aby vedli naše ekonomické systémy k odmítnutí závislosti na drancování přírodních zdrojů.

Prosíme za moudrost, odvahu a soucit pro všechny pověřené jednáním na konferenci, aby společně nacházeli přijatelná řešení, která budou ctít potřeby nejchudších a přinesou smysluplné jednání nejbohatších, kteří znečišťují svět nejvíce.

Modlíme se za rozvinuté země, aby se staly vůdčími v omezování emisí skleníkových plynů a ve financování udržitelných projektů, jak slíbily v Pařížské dohodě.

Prosíme za vedoucí představitele všech zemí, aby dělali, co mohou, pro rychlé zastavení těžby a spalování fosilních paliv a aby podporovali udržitelné ekonomické, sociální a politické systémy a tak se pokusili omezit nárůst globální teploty na 1,5°C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.

Modlíme se, aby rozvinuté země naplnily svůj slib věnovat ročně sto miliard dolarů  na podporu klimatických projektů rozvojových zemí. Peníze přinášejí mnohem větší užitek ve formě grantů než půjček.

Prosíme za dostatečnou finanční politiku „ztrát a škod“, která by podporovala společnosti již nyní významně ovlivněné klimatickou změnou.

Prosíme za smysluplné dokončení Pravidel Pařížské dohody, včetně cílevědomého, efektivního a spravedlivého dodržování časových rámců a vyžadování transparentnosti při podávání zpráv.

Prosíme, aby lidská práva obecně, a zvláště práva původních národů, byla včleněna do Pravidel Pařížské dohody a byla jimi ochraňována, včetně nároků souvisejících s klimatickou politikou. Modlíme se, aby na konferenci byly slyšeny hlasy těch nejméně mocných stejně jako hlasy nejmocnějších.

V tomto čase pandemie se modlíme, aby dostupnost vakcín byla lidským právem pro všechny a aby delegáti konference zůstali zdraví.

Amen.

Foto: COP26 - Glasgow 2021 (Světový luterský svaz)
Zdroje: cirkev.cz; ukcop26.org