Proběhl poslední ze série filmových večerů s diskuzí

Uzavřel se tím třídílný cyklus nazvaný "Slavní evangelíci". Postupně se zabýval osobnostmi úzce propojenými s novodobými dějinami státu, kteří se navíc hlásili k evangelické tradici. Po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi a JUDr. Miladě Horákové se návštěvníci seznámili s příběhem mladého studenta filosofie Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy a proti jejich propagandistickému tisku.

V první části diváci zhlédli dva filmy. Krátký snímek sestavený z archivních záběrů z doby Palachova pohřbu ukázal tisíce a tisíce lidí stojících v zástupech vinoucích se celým centrem Prahy, jen aby stojící mohli vzdát hold Palachově rakvi a přeneseně tak i jeho velikému činu. Na dobové záběry pak navázal nový film "Jan Palach" (2018) v němž roli Palachova evangelického faráře Jakuba Trojana ztvárnil současný synodní senior Daniel Ženatý. 

Oproti předchozím setkáním byli tentokrát k diskuzi pozváni hned dva hosté: historik Jakub Jareš a představitel titulní role Viktor Zavadil. Nečekaným hostem byl sám Jakub Trojan, který pohovořil o svém setkání a rozhovorech s Janem Palachem. "Navštívil bohoslužbu tu neděli před svým činem. Na první pohled mě zaujalo, jak soustředěně naslouchal kázání. Při vycházení jsme si podali ruku a krátce mluvili o aktuální situaci v zemi. Bylo to pro něj velké téma," připomněl Jakub S. Trojan, farář a teolog a také někdejší děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1969 jako mladý farář působil na sboru v Libiši nedaleko Všetat. Palachova maminka tu byla členkou.

"V Palachově podání ta sebevražda nebyla aktem zoufalství, ale pokornou výzvou nám všem. Abychom každý svými drobnými oběťmi každodenně přispívali ke zlepšování svého okolí a celé společnosti," doplnil své vzpomínání J. S. Trojan.

Historik Jakub Jareš přidal ke vzpomínání historická data i současný pohled: "V poslední době není rozhodně jeho čin přehlížený. Točí se filmy, vycházejí knihy, vznikl web, byl vykoupen Palachův rodný dům a vznikne tam jeho památník... Otázkou je, zda by spíše stát neměl zřídit - řekněme - nadanční fond, který by středoškoláky podporoval v aktivním občanství."

Herec Viktor Zavadil poté popisoval, jak se seznamoval s postavou, o které toho mnoho nevíme. Jaké to bylo pronikat do Palachova přemýšlení a ztvárnit jej následně na plátně? "Některé jeho polohy mi zůstaly skryté. Snažil jsem se tato místa autenticky vyplnit sám sebou, svým prožíváním." Dle svých slov také Zavadil netušil, ve kterém momentu film končí. "Štáb natočil více záběrů, ale ve střižně je nakonec nepoužili a zvolili trochu dřívější konec. Těší mě to. Právě tady totiž naplno vyznívá ta výzva, o které mluvil J. Trojan," uzavřel Zavadil.

Všechny tři večery připravovala a na místě také moderovala redaktorka publicistiky Českého rozhlasu Magdaléna Trusinová.