FOTO: Modlitba za Ukrajinu v den její nezávislosti

9. září 2022

Ve středu 24. srpna si Ukrajina připomínala den nezávislosti. V Litomyšli se sešla početná česko–ukrajinská menšina, aby si tuto událost připomněla společnou modlitbou.

FOTO: Modlitba za Ukrajinu v den její nezávislosti
9. září 2022 - FOTO: Modlitba za Ukrajinu v den její nezávislosti

Modlitby za Ukrajinu probíhají od začátku ruské invaze jednou měsíčně. U jejich zrodu stály odvážné ženy z Litomyšle. Spojily se se třemi pražskými evangelickými faráři a vznikla tradice pravidelných setkávání, při kterých společně prosí za mír a pokoj a připomínají význam svobody a další hodnoty, o které má smysl usilovat.

„Od prvního vystoupení nám šlo o vyjádření solidarity s těmi, kdo teď na Ukrajině i u nás prožívají úzkost, jak to s Ukrajinou bude, bolest nad ztrátou blízkých či známých a bezmoc tváří v tvář Putinově válečné mašinerii. Deklarujeme také ochotu nést důsledky tvrdých sankcí. Naše solidarita patří i lidem v Rusku, kteří vystupují proti válce. Modlíme se za všechny, kdo na konflikt doplácejí ztrátou blízkých, domova, bezpečí a trpí rozvratem, který každý válečný konflikt znamená,“ přibližují svůj záměr organizátoři.

Srpnové setkání bylo v mnohém výjimečné, protože připadlo na státní svátek Den nezávislosti Ukrajiny. Právě v tento den před 31 lety přijal Nejvyšší sovět Ukrajinské sovětské socialistické republiky rezoluci o státní suverenitě Ukrajiny. A ta se tak vymanila z područí Sovětského svazu. O to symboličtější bylo setkání v době, kdy se Rusko opětovně snaží zemi připravit o nedávno nabytou svobodu.

„Patřím ke generaci, která před 54 lety zažila vpád ruských vojsk do svobodného Československa. Tehdy jsme se zmohli jen na neozbrojený odpor civilistů - zahynulo na 400 bezbranných lidí. Naši vojáci a vládní činitelé nepovstali vůbec. Stali jsme se na 23 let pokořenou a okupovanou zemí. Naši bezmoc a rezignaci osvětlily dvě  hořící pochodně - oběť  Jana Palacha a  Jana Zajíce. Tehdy se Českobratrská církev evangelická ozvala provoláním Synod svému národu (1969). Synod odsoudil  agresi a vyzýval k dialogu mezi národy. V naší církvi jsme pak o sblížení národů prosili často písní, která vznikla v téže době: ‚Přijď již, přijď Duchu stvořiteli,Duchu smíření. Přijď již a proměň svět náš celý v nové stvoření. Probuď svědomí otupené- sbližuj národy,‘“ připomněl na setkání naši vlastní zkušenost s okupačními vojsky vedoucí katedry teologické etiky na Evangelické teologické fakultě UK Pavel Keřkovský.

Litomyšlské setkání provázela účast stovek Ukrajinců nejen z tamější uprchlické komunity. Připravili tradiční ukrajinská jídla, navařili, napekli a pohostinnost nabídli na oplátku Čechům. K tomu zahrála ukrajinsko–česká hudební skupina, frontman kapely Svatopluk Rosťa Tvrdík, probíhala výstava fotek z Československa v srpnu 1968 a na pódiu se vystřídali další řečníci.

Evangelický farář pro menšiny Mikuláš Vymětal pronesl na adresu svobodného ukrajiského státu: „31 let je již zralá dospělost. Na dospělého člověka jsou kladeny největší nároky. Nyní je (Ukrajina) v nejtěžší zkoušce své existence. Není ovšem sama, skoro celý svět je na její straně. Přejme ji sílu a dodávejme jí sílu k boji s agresorem. Přejme jí vítězství, a to pokud možno rychlé. Ať příští rok už celistvá Ukrajina slaví v míru – a současná válka se stane slavnou a uzavřenou kapitolou z veliké historie Ukrajiny.“

Fotogalerii otevřete kliknutím na jeden ze tří náhledů níže.

(foto: Tereza Jiroušková)