Dopis církví v Británii církvím v členských státech Evropské unie
V pátek 31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie.
Čtyři britské církve adresovaly vedení Českobratrské církve evangelické svůj dopis ujišťující o budoucí spolupráci:
Milé sestry a milí bratři,
v pátek 31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie. Spojené království opouští EU, ale neopouštíme Evropu.
Naše církve po staletí přispívaly k rozvíjení křesťanské tradice v Evropě, a také z ní hojně čerpaly. První evangelizátoři přišli na britské ostrovy s římskou říší. Po nich následovaly misie sv. Augustina z Canterbury (která původně pocházela z dnešní Itálie) a sv. Kolumby z Iony (dnešní Irsko). Víra křesťanů na těchto ostrovech má od počátku své kořeny v evropské církvi. Dopad reformace v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku významně přispěl církvím, společnostem a národům na našich ostrovech, což se projevuje dodnes. Naše církve mají sbory v mnoha městech v Evropě a udržujeme úzké společenství s partnerskými církvemi napříč kontinentem. Zůstáváme nadále evropskými církvemi, jako součást jedné velké celosvětové církve.
Oslabení politických vazeb a odpovědnosti neovlivní ani nebude překážet našemu závazku vůči partnerům v jiných částech Evropy. Budeme i nadále naplno hrát aktivní roli v rámci evropských ekumenických organizací a podporovat naše sbory a partnery v dalších částech Evropy.
Naše církve budou i nadále prosazovat hodnoty, které s vámi sdílíme, prosazovat mír a chránit lidská práva a důstojnost.
Budeme se i nadále věnovat zájmům, které s vámi sdílíme, zajišťovat blaho všech občanů a starat se o to, aby naše vlády odpovídaly za otázky týkající se bezpečnosti, svobody a sdílení prosperity.
Budeme s vámi nadále spolupracovat na velkých výzvách naší doby; jak evropské národy reagují na nucenou migraci a jak se přizpůsobujeme a reagujeme na klimatickou krizi.
Budeme i nadále odhodláni dodržovat zásady solidarity, které nás spojují po mnoho let, a kterých se musíme pevně držet v době rostoucí xenofobie, náboženské diskriminace, nerovnosti bohatství a sobeckého nacionalismu.
Stále oceňujeme vaši podporu a zájem o naši situaci v uplynulých letech a žádáme vás, abyste zůstali s námi, zatímco budeme poznávat, co nám budoucnost přináší a jak můžeme společně nabídnout naději a smíření všem našim společenstvím ve snaze následovat Ježíše v našem každodenním životě.
Modlete se za nás, jako se za vás modlíme my.
Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem. Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestala být částí těla. A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla. Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich? Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo? Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo. Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“ A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné, a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme, jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest, aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý. Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním. Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů. (1. Korintským 12,12-27)
Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. (Efezským 4,1-6)
Podepsáni:
Revd. Dr. Barbara Glasson and Professor Clive Marsh (President and Vice-President of the Methodist Conference)
Revd. David Mayne (Moderator of Council, Baptist Union of Great Britain)
The Right Revd Colin Sinclair (Moderator of the General Assembly of the Church of Scotland)
Revd. Nigel Uden and Mr. Derek Estill (Moderators of the General Assembly of the United Reformed Church)