Církve vyzývají k mírovému řešení ukrajinsko-ruské krize

Někteří z představitelů již na krizi zareagovali, jiné církve jsou prozatím zdrženlivé. Ve svých prohlášeních vyzývají křesťanští představitelé nejen k udržení míru na ukrajinsko-ruském příhraničí, ale i ke změně politického smýšlení.  

Vatikán vyhlásil den modliteb za Ukrajinu

Například papež František v promluvě při bohoslužbě o tzv. neděli Božího slova, která pro letošek připadla na 3. neděli v mezidobí, vyjádřil své obavy: „Se znepokojením sleduji nárůst napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu, což by mělo ještě širší dopady.“ V souvislosti s tím apeloval na udržení míru mezi oběma zeměmi a vyzval také křesťanskou veřejnost k modlitbám za mír. Všechny křesťany pozval ke společnému dni modliteb 26. ledna.

„Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby každá politická akce a iniciativa sloužila lidskému bratrství, a ne stranickým zájmům. Kdo sleduje své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdá svým vlastním lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři.“          

Reakce hlavy římskokatolické církve tak přišla jen několik dní poté, co s prosbami za Ukrajinu přišlo Předsednictvo Rady evropských biskupských konferencí. Preláti jednotlivých národních společenství vyjádřili sounáležitost lidem i církvím na Ukrajině. „V době, kdy celé mezinárodní společenství interpretuje akce ruských vojenských sil jako skutečnou hrozbu míru na celém světě, vyjadřujeme blízkost – v této době strachu a nejistoty o budoucnost země – našim bratrům a sestrám ve víře a všemu lidu Ukrajiny.“

Protestantské církve požadují zastavení eskalace konfliktu. „Na obou stranách jsou lidské bytosti,“ apeluje Sauca

Situace rezonuje také v protestantském prostředí. Světový luterský svaz (LWF) již vyzval k „okamžitému jednání, které odvrátí další násilné konflikty mezi Ukrajinou a Ruskem“. Generální tajemnice LWF Anna Burghardtová sdělila, že Luterský světový svaz situaci sleduje s „rostoucí obavou“, jejíž příčinou je zejména vzrůstající hrozba otevřeného válečného konfliktu, která se v posledních dnech ještě vyhrotila.

„Důrazně vyzýváme všechny zúčastněné strany k zastavení eskalace napětí a ke spolupráci na nastolení míru a stability. Řešení je třeba hledat mírovou cestou,“ prohlásila Burghardtová. Ukrajinskému lidu i místní evangelické komunitě vyjádřila jménem Luterského světového svazu solidaritu a ujistila, že je na ně pamatováno i v modlitbách.

Podobná slova zazněla z úst generálního tajemníka Světové rady církví Ioana Saucy. „Náš Bůh je Bohem míru a pokoje, nikoliv války a krveprolití,“ uvedl. Ve svém prohlášení vyzval ke „změně uvažování, které je založeno na geopolitické soupeření“, které způsobuje smrt a utrpení. Připomněl tak lidský rozměr politického konfliktu. „Na obou stranách konfliktu jsou lidské bytosti – lidé patřící k Božímu lidu i k ekumenickým společenstvím. […] Modlíme se za proměnění srdcí i myslí, za uklidnění situace a za navázání smířlivého dialogu namísto vyhrožování,“ uvádí prohlášení Světové rady církví.

Nenásilné řešení ukrajinsko-ruské krize podpořil i mírový komisař Evangelické církve v Německu (EKD) Friedrich Kramer. „Zbraně nesmějí být součástí řešení. Spíše by vedly k eskalaci konfliktu,“ prohlásil zemský biskup Evangelické církve ve středním Německu, kterého Rada EKD jmenovala na pozici mírového komisaře teprve na konci ledna. Bezpečnostní situace na Ukrajině se tak stala jednou z prvních agend, kterými se ve své nové funkci zabývá.

Střední Evropa zatím není příliš slyšet. Výjimkou jsou slovenští luteráni a čeští evangelíci

Středoevropské církevní prostředí zůstává o poznání pasivnější. Lze však očekávat, že církve s podobným prohlášením v nadcházejících dnech vystoupí. 

Stejně tak je nabíledni reakce hlavních nekatolických církevních svazů, jako je zejména Společenství evangelických církví v Evropě (GEKE), Konference evangelických církví (KEK) či Světový reformovaný svaz (WARC). Právě ten jednání ohledně dalších společných kroků ohledně tohoto tématu již inicioval.

Na situaci naopak jako první ve visegrádském prostoru již zareagovali slovenští luteráni. Druhého února se k záležitosti vyjádřilo předsednictvo Evangelické církve augsburského vyznání. Také zde se objevují výzvy k modlitbám a mírovému řešení konfliktu v místě. Církev v čele s biskupem Ivanem Eľkem a Renátou Vinczeovou zdůraznila, že se nechce přiklánět na žádnou ze znepřátelených stran. „Nechceme otevírat historicko-politickou diskuzi o vztazích Ruska a Ukrajiny, či se vyjadřovat k míře zavinění dnešního stavu jednotlivými stranami.“ Primární je podle stanoviska ECAV zabránit vojenské konfrontaci a „ukázat, že je možné nalézt mírové řešení situace“.            

O dva dny později se objevila také první reakce z řad českých církví.Českobratrská církev evangelická ujistila Ukrajinu o tom, že na ni myslí ve svých modlitbách, a podobně jako Ioan Sauca zdůraznili i čeští evangelíci lidský rozměr situace. „Ukrajinské občany potkáváme i v našem bezprostředním okolí. Jsou to často naši sousedé nebo spolupracovníci. Dejme jim najevo, že jsme s nimi. Mysleme společně v modlitbě na ty, kdo žijí v napětí, nesvobodě, strachu z budoucnosti,“ zaznělo v prohlášení. Představitelé ČCE se také připojili k modlitbě za Ukrajinu, kterou již dříve uveřejnila presbyteriánská Skotská církev.

Na východní frontě klid. Izrael chystá evakuaci, ukrajinští židé ale zůstávají trpěliví

Ukrajinská židovská komunita mezitím obdržela ze strany izraelské vlády zprávu, aby byla připravena k případné rychlé evakuaci do Izraele. Podle informací západních zpravodajských služeb Rusové shromáždili na hranicích s Ukrajinou již přibližně sto tisíc vojáků. Rusko přitom stále oficiálně tvrdí, že hranice překročit nehodlá. Přes eskalující napětí mezi oběma zeměmi a blížící se ruské vojsko však podle ukrajinské židovské komunity prozatím není důvod k panice. „Není čeho se obávat,“ řekl listu The Jerusalem Post jeden z ukrajinských rabínů Moše Azman. Podle něj je to jen snaha Izraele podpořit imigraci Židů do země. 

Právě k izraelskému národu nedávno přirovnal Ukrajince tamější prezident Volodymir Zelenskyj. Podle něj Ukrajinci podobně jako Izraelci dobře vědí, jaké to je nemít svůj vlastní stát. „Ukrajinci si stejně jako Židé váží svobody a pracují stejně tvrdě jako oni, aby budoucnost jejich země byla taková, jakou chtějí oni, a ne podle představ někoho jiného. Izrael je v mnohém pro Ukrajinu vzorem.“ prohlásil ukrajinský prezident, který se se sám hlásí k judaismu.

Schizmatici a pravověrní. Situaci na Ukrajině poznamenává i církevní třenice 

Hostilita mezi Ruskou federací a Ukrajinou se přelévá i do roviny církevní. Tzv. rusko-ukrajinskou církevní válku rozpoutal spor mezi Ukrajinskou pravoslavnou církví, která podléhá moskevskému patriarchovi, a Pravoslavnou církví na Ukrajině, která vznikla na přelomu let 2018-2019 sjednocením několika menších církví. Přestože jde o suverénní a legálně nezávislou církev, Ruská pravoslavná církev její legitimitu odmítá a považuje ji za svoji součást a jako takovou podřízenou moskevskému patriarchovi. 

Podle některých odborníků na ukrajinsko-ruské vztahy Ruská pravoslavná církev v čele s moskevským patriarchou Kyrilem dlouhodobě vystupuje ve prospěch zájmů ruské vlády a kopíruje její expanzivní politiku. Zřejmě tak není náhodou, že právě v těchto dnech vydala synoda Ruské pravoslavné církve prohlášení, ve kterém opět odmítla uznat autokefalii (autonomii v rámci pravoslavných církví) Pravoslavné církve na Ukrajině. Synodálové v prohlášení ukrajinskou církev označili za politicky zmanipulovanou ze strany ukrajinské vlády a její představitele za „schizmatiky“, kteří jednají v rozporu s kanonickým právem. 

Přestože kyjevský patriarchát, který odmítá vliv ruské církve, již oficiálním proces udělení autokefalie absolvoval (tzv. tomos autokefalie, symbol legitimity a suverenity církve, předal kyjevskému patriarchovi Epifaniovi v roce 2019 pověřený patriarcha Bartoloměj), ve svém nejnovějším prohlášení Ruská pravoslavná církev tvrdí, že autokefalii kyjevský patriarchát nejen neobdržel, ale ani o ni nepožádal. Podle slov moskevského patriarchátu se „uznání této schizmatické struktury setkalo s kritikou“, a to s odkazem na alexandrijský patriarchát, sídlící v Egyptě. Současný alexandrijský patriarcha Theodor přitom legitimitu nově vzniklé ukrajinské církve podpořil. 

Nejnovější kroky moskevského patriarchátu tak lze chápat jako přímé konsekvence Theodorovy podpory Ukrajiny. Na konci ledna 2022 synoda Ruské pravoslavné církve rozhodla o vytvoření alexandrijského exarchátu, čímž dojde k vytvoření oblasti pod přímou správou moskevského patriarchátu.

zdroje: vaticannews.cz, lutheranworld.org, ekd.de, jpost.com, timesofisrael.com, patriarchia.ru, ecav.sk
ilustrační foto: Destroyed building, Slovyansk (autor: UNICEF Ukraine, album: Humanitarian Aid in Ukraine, licence Creative Commons CC BY 2.0)