Aktualizováno: Český statistický úřad oznámil první výsledky Sčítání 2021

20. ledna 2022

Český statistický úřad ve čtvrtek 13. ledna 2022 zveřejnil první výsledky Sčítání 2021. Kromě základních demografických dat byly představeny také prvotní informace o náboženském vyznání obyvatel ČR.

Český statistický úřad oznámil první výsledky Sčítání 2021
20. ledna 2022 - Aktualizováno: Český statistický úřad oznámil první výsledky Sčítání 2021

Zveřejněné výsledky potvrdily trend odklonu od institucionalizovaného vyznávání k volnějšímu vztahu k církvím a náboženským společnostem.

Zatímco v případě posledního sčítání obyvatel před deseti lety se v dotaznících přihlásilo ke třem největším církvím v České republice celkem 1 173 550 osob, při aktuálním sčítání to bylo jen 805 310, tedy téměř o 370 tisíc méně. 

Oproti tomu v kolonce těch, kteří sami sebe považují za věřící, ale přitom se otevřeně nepočítají k žádné konkrétní církvi nebo náboženské organizaci, přibylo za deset let více než čtvrt milionu lidí.

Podobný fenomén se ukazuje také v řadě farních sborů Českobratrské církve evangelické. Skupina sympatizantů se zvolna rozrůstá, nicméně k formálnímu členství a pevnějšímu semknutí s konkrétním sborem či církví se prozatím nehlásí.

V roce 2021 se tak ve sčítacích formulářích zařadilo k Církvi římskokatolické 741 019 obyvatel (před deseti lety 1 082 463), k Českobratrské církvi evangelické 32 577 (v minulém sčítání 51 858) a k Československé církvi husitské 23 610 (v roce 2011 to bylo 39 229 obyvatel). Nárůst zaznamenala Pravoslavná církev v českých zemích, ke které se přihlásilo 40 681 členů (v roce 2011 20 533).

"Katolíci" a "evangelíci"

Částečně zavádějící je ovšem fakt, že některé kódované hodnoty se v dotaznících objevily v lehké obměně dvakrát. Pro příslušnost k církvi bylo nutné vyplnit její přesný oficiální název. Pokud respondent vyplnil kolonku volněji, dotazníky jeho volbu sice zaznamenaly, ale už jej nemohly zařadit ke konkrétní denominaci.

Ačkoli tedy např. "Církev římskokatolická" na první pohled ve výsledcích ztratila téměř čtvrt milionu věřících, nelze pominout, že ve výsledcích, které se na webu Českého statistického úřadu objevily 19. ledna 2022 figuruje kromě toho ještě kolonka "katolická víra (katolík)". K ní se přihlásilo dalších 235 834 lidí. 

Obdobně je tomu s volbou "protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík)". Tu si za svou vybralo na 27 149 obyvatel.

Obecně ke "křesťanství" se navíc přihlásilo dalších 71 089 lidí. 

V reakcích na to se objevila částečná kritika metody sběru dat. Ve sčítacích dotaznících totiž chyběla možnost výběru z předem definovaných církví a náboženských společností registrovaných v Česku. Je tedy pravděpodobné, že část těch, kteří se označili automaticky za "evangelíky", jsou ve skutečnosti příslušníky Českobratrské církve evangelické, stejně jako část "katolíků" by bylo zřejmě náležité připočítat k Církvi římskokatolické. Jen zkrátka nevyplnili oficiální název církve, ale označili sami sebe tradičním volnějším evangelík, resp. katolík.

Stejně tak ovšem zazněly jasné hlasy, které výše popsané rozpory označily za záměr. Za "katolíka" se například mohl označit věřící, kterému je blízká katolická ("neprotestantská" nebo "neevangelická") zbožnost, přitom ale nesouzní se současnou "institucionalizovanou" podobou, reprezentovanou v našem kontextu Církví římskokatolickou.

Do kolonky "katolíků" nebo "evangelíků" se mohli zařadit také ti, kteří cítí nějakou (například rodinnou, historickou...) katolickou nebo evangelickou identitu, ale církevního života v konkrétní denominaci se účastní jen sporadicky nebo vůbec.

Data budou předmětem interpretace sociologů, demografů a statistiků v následujících měsících a letech a bude docházet k jejich výkladu, zpřesňování a doplňování kontextu.

Celkové statistiky

Odpověď na náboženskou víru spadala ve Sčítání 2021 mezi dobrovolné otázky. Vyplnilo ji 69,9 % obyvatel (v roce 2011 ji vyplnilo pouze 55 % obyvatel). V odpovědi 18,7 % z nich deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Odpověď „bez náboženské víry“ tvořila více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí.

Nejvyšší podíl věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti (z osob, které na otázku odpověděly) dosáhl 38,6 % ve Zlínském kraji, v dalších moravských krajích a na Vysočině byl tento podíl nadprůměrný. Věřící uvádějící církev nebo náboženskou společnost se ve všech krajích nejčastěji hlásili k Církvi římskokatolické. Možnost bez náboženské víry představovala nejvyšší podíl odpovědí v kraji Ústeckém (84,2 %) a Libereckém (80,6 %).

Veškeré dosud zveřejněné výsledky jsou k dispozici na webu Českého statistického úřadu.
Podrobné výsledky v otázce náboženské víry obyvatel - srovnání za roky 1991/2001/2011/2021 (dle dat ČSÚ sestavil Martin Vaňáč, ETF UK):

Českobratrská církev evangelická pracuje s vlastními evidenčními dotazníky

Českobratrská církev evangelická si vede své interní statistiky. Každý farní sbor do nich zanáší počty aktivních členů, průměrnou účast na bohoslužbách nebo statistiky bohoslužebných a jiných setkání.

Církevní evidenční dotazníky z roku 2020 (nejaktuálnější, které jsou prozatím k dispozici) evidují na 64 010 „kartotékových“ členů ve všech věkových kategoriích včetně dětí. Z nich 28 111 členů je zaneseno jako členové s hlasovacím právem – tj. starší 18 let, kteří se aktivně podílejí na sborovém životě.

Pokud jde o počet členů, kteří vyjadřují svou příslušnost k evangelické církvi také finanční podporou sboru, zde v interních statistikách ČCE za rok 2020 figuruje číslo 21 325.  

Zdroj: Český statistický úřad - tisková konference; tisková zpráva; web https://www.czso.cz/csu/scitani2021; evidenční dotazníky ČCE