Adventní písně 1/4: Žalmová "nebeská" kavárna

Píseň 22 (Žalm 18)

Farář Miloš Rejchrt je známým autorem mnohých tzv. rytmických písní, inspirovaných gospelem, spirituálem a různými žánry populární hudby jako swing, blues, folk či sacro-pop. V posledních letech se jeho pozornost obrátila na tvorbu nových modelů psalmodie. Tento způsob zpěvu prezentoval sám autor v hudební dílně „Notujme si žalmy po kralicku“, která proběhla před časem v rámci oslav výročí Kralické bible.

Psalmodie na způsob „nebeské kavárny“

Psalmodie znamená recitace textu biblického žalmu (příp. výběr žalmových veršů) pomocí jednoho hudebního modelu, který je prokládán antifonou (refrénem). Psalmodie není pěveckou technikou, je cvičením, pomůckou na cestě ke společné modlitbě. Otevírá nám nové obzory vnímání biblického poselství. Základním elementem psalmodie je živě mluvené slovo. Jediné, co může celkové dění oživit, jsou jemné důrazy na důležitá slova. Předpoklady pro přednes psalmodie:

• vnitřní radost z žalmového slova
• ochota ke zpěvu (předzpěváka i shromáždění)
• předzpěvák má důkladně osvojený text sólových veršů
• snaha o intonační čistotu zpěvu sólových veršů
• přirozené zabarvení hlasu předzpěváka  
• přednes volné recitace veršů vychází z přirozeného spádu řeči, aby vynikla výpověď textu   
• hudební doprovod se podřídí zpívanému přednesu (antifona se může dynamicky odlišit).

Miloš Rejchrt vymyslel nový typ psalmodie, kdy dochází ke kombinaci starobylých veršů žalmů z kralické bible s krásnými nápěvy a barevnými harmoniemi, které navozují příjemnou atmosféru „nebeské kavárny“. Tato koncepce je v souladu s používáním žaltáře. Zpěv žalmů má člověka osvěžovat, a ne jej unavovat (pěvecky). Rejchrtovský model je pro zpěv velmi příjemný jednak proto, že je napsaný ve středním až nižším hlasovém rejstříku a také proto, že je úsporný. Autor většinou nevyužil celý žalm, ale pouze vybrané verše (např. Ž 18, 3. 18. 26. 28. 50). Takové „odlehčení“ má svou legitimitu. S podobným kreativním přístupem se můžeme setkat u mnohých autorů, kteří zpracovávali žalmy pro liturgii v různých tradicích.           

Původní autorský rukopis

Zajímavý tvůrčí proces

V době 70. letech tvrdé normalizace se Miloš Rejchrt scházel s katolickým knězem Ladislavem Kubičkem v Benešově nad Ploučnicí, který jej občas při liturgii požádal, aby zazpíval jeden Olejníkův žalm. Zde došlo k prvotnímu impulzu. Rejchrtův tvůrčí zájem o formu psalmodie se ale probudil až poté, co zažil zpěv Ebenových žalmů na jednom ze synodů ČCE, kdy členové zpěvníkové komise prezentovali první ukázky z nepísňových forem, které máme v novém zpěvníku. První nápady vznikaly při náhodném čtení Kralické bible. Při požitku z kralického čtení jej „zarazil nějaký žalmový slogan“, který se posléze stal antifonou. O celé koncepci zpívaného žalmu přemýšlel při procházkách. Velmi mu záleželo na tom, aby slovní rytmus byl v souladu s melodickým rytmem. Celou věc pak dotvářel u klavíru, kdy docházelo nejen k radostnému experimentování, ale také ke škrtání. Z finálního produktu měli mnozí radost při různých bohoslužebných příležitostech a setkáváních, při nichž žalm zazníval. Jsme rádi, že v novém zpěvníku je několik žalmů tohoto typu. Žalm, který předkládáme letos v adventu, je prvotina svého druhu také u samotného autora. Napsal jej pro adventní neděle s představou, že při zpěvu slov „Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou“ se zapalují svíčky na adventním věnci, tak jak to například probíhá při bohoslužbách v Německu. Nechte se tímto původním autorským záměrem inspirovat v nastávajícím adventu.

Ladislav Moravetz

Nahrávka žalmu 18