Den reformace
Den reformace
Den reformace je významným evangelickým dnem. Připomíná se na památku Martina Luthera, který 31. října 1517 dle tradice přibil svých 95 tezí proti zlořádům církve na bránu wittenberského chrámu. Teze kriticky reagovaly zejména na praxi odpustků (např. Papež Lev X. vydal v roce 1515 bulu o prodeji odpustků k financování stavby chrámu sv. Petra v Římě). Luther tyto teze současně rozeslal svým učitelům, a tím dal první podnět k začátku hnutí, které si kladlo za cíl reformovat tehdejší římsko-katolickou církev – tedy k začátku tzv. reformace. Teze, které se rychle rozšířily mezi lidmi (bez Lutherova vědomí), vyvolaly kvůli tehdejší všeobecné nespokojenosti s církví velký ohlas.
V mnoha evangelických církvích se 31. října konají slavnostní bohoslužby. Také Českobratrská církev evangelická si toto výročí připomíná neboť i ona má své kořeny v reformačním hnutí. Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučení dvou církví a to: augsburského a helvetského vyznání. Augsburské vyznání, v latině Confessio Augustana a němčině Augsburger Bekenntnis, je Filipem Melanchtonem sepsané shrnutí evangelického učení. Jedná se o jeden ze základních dogmatických spisů lutherské církve a je součástí Knihy svornosti.
Zkušenost s rozporem mezi svědomím, vycházejícím ze studia Bible a oficiálním učením tehdejší církve a její praxí zažívali křesťané v českých zemích už o století dříve. Historik prof. F. Šmahel k tomu uvádí: „...ještě Luther nevěděl o husitství vůbec nic. Když se pak v polemice dozvěděl, co všechno husité chtěli, tak - jak se dočítáme - mu to zkazilo chuť k obědu a řekl: My jsme husité, aniž jsme o tom věděli. On byl opravdu překvapený, vydával pak Husovy spisy s vlastním předmluvami...“ (rozhovor ČRo >>>). Proto je Lutherova reformace někdy označována za „druhou“.