K úmrtí Václava Havla

Cítíme bolest, vnímáme ztrátu nad úmrtím Václava Havla. Bolest, že odešel člověk, který byl blízký i našemu myšlení, i když se nikdy k žádné křesťanské církvi oficiálně nepřihlásil. Jeho postoje i promluvy v mnohém souzněly s evangeliem. Václav Havel respektoval toho, který je nad námi. Věřil, že lidský život bude hodnocen na jeho konci, věděl, že žije pod zorným úhlem věčnosti. To mu dodávalo sílu k zápasu o pravdu a lásku.

Jsme Pánu Bohu vděčni za jeho život. A přesto jeho úmrtí vnímáme jako ztrátu pro sebe i pro společnost, v níž žijeme. Cítíme, že odchodem Václava Havla z naší časnosti byly oslabeny síly, které v naší společnosti i v tomto světě zápasí o spravedlnost, odpovědnost k bližnímu, pravdu a mají starost o potřebné a utlačované. Uvědomujeme si, že musíme na mnohé z jeho důrazů navazovat, a proto prosíme Boha za to, aby i skrze nás vnášel tyto hodnoty do našeho života, církve i společnosti.

Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 19. prosince 2011