Věřím v Boha a své pistole! Před 81 lety padl v boji proti gestapu Václav Morávek

Morávek celou tu dramatickou situaci z dálky viděl a nechtěl bratra ve zbrani nechat na holičkách. Naskočil proto do právě projíždějící tramvaje, aby se ke svému spolubojovníkovi dostal co nejrychleji. Zdálo se, že ve dvou příslušníky německé tajné policie přemůžou. Jenže vtom se z úkrytu vynořila další skupina gestapáků… 

Strhla se divoká přestřelka. Proti zřejmé přesile neměl Morávek šanci. Přesto se nevzdal a bojoval ze všech sil. Bohužel to byl jeho poslední pozemský boj. Zprávy uvádějí, že během souboje byl zasažen celkem šestkrát. Jedna ze střel zasáhla aortu, což znamenalo fatální následky. Podle záznamů gestapa zemřel Morávek vlastní rukou. Nejnovější výzkumy to ale rozporují. Pochybnosti vyvolává například fakt, že smrtelné střelné zranění se nacházelo na levé straně hlavy, Morávek ale držel pistoli v pravé ruce. O tom, kdo střelu vypálil a za jakých okolností se situace, v níž Morávek zahynul, odehrála, jsou nejasné. 

Pietní akt bez vojenských poct

Od smrti štábního kapitána Václava Morávka sice letos 21. 3. uplynulo už 81 let, svojí odvahou, chrabrostí, vlastenectvím a ryzostí však nepřestává inspirovat. O to víc, když je nám válka podobně blízko. 

Morávek byl známý svojí srdnatostí, ale i hlubokou vírou v Boha. Svým evangelickým vyznáním se netajil a stále u sebe nosil Bibli kralickou. Svérázně vystihnul své krédo v legendárním citátu: „Věřím v Boha a své pistole!“

Vojáka československé armády a aktivního odbojáře (spolu s Josefem Balabánem a Josefem Mašínem tvořil skupinu Tři králové) si v neděli 19. března společně připomněli členové evangelických sborů v Dejvicích a Střešovicích. A to právě v místech, kde Morávek svůj pozemský boj dobojoval. 

Během pietní akce promluvil historik Jan Kalous z Muzea paměti 20. století, který potvrdil, že je vysoce nepravděpodobné, že by Morávek – ač v krajní situaci – spáchal sebevraždu. Nejenže to neodpovídá okolnostem, ale zejména je to v rozporu s Morávkovým nezdolným a statečným naturelem. Naopak vše napovídá tomu, že bojoval až do posledního dechu, aby zachránil svého kamaráda.

Duchovní promluvu pronesl Dalibor Antalík, farář sboru Praha-Staré Město a současně administrátor uprázdněného střešovického sboru. Ten mj. připomněl i hrdinný vzdor Ukrajiny, ale také řadu válkou zmařených životů. 

Při pietním aktu naopak téměř chyběla vojenská účast, kterou nedokázala nahradit ani přítomnost jednoho ze členů aktivních záloh ozbrojených sil. Snad při příštím výročí svému padlému kolegovi přijde vzdát hold více uniformovaných. 

Václav Morávek při pokusu o záchranu svého kamaráda padl. Řeháka se mu ze spárů gestapa vyprostit nepodařilo. O tři měsíce později jej nacisté na Kobyliské střelnici popravili. Přesto však Morávkův život nebyl zmařen. Naopak. Obětoval jej pro ušlechtilou myšlenku boje za svobodu, boje proti zlu. Až do posledních chvil byl věrný a odhodlaný služebník Boží. A svým statečným činem naplnil Kristova slova: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (J 15,13)

Čest jeho památce!

Adéla Rozbořilová
foto: wikipedie.cz, ARo