Společenství evropských evangelických církví jednalo v Sibiu

Od 27. srpna do 2. září 2024 se v rumunském městě Sibiu na devátém valném shromáždění Společenství evangelických církví v Evropě (GEKE) sešlo přibližně 200 delegátů, odborníků a hostů z 69 členských církví, aby zhodnotili práci za uplynulých 6 let a stanovili priority pro příští období.

Mezi účastníky nechyběli ani dva zástupci z Česka: třebenický farář Jiří Šamšula z Českobratrské církve evangelické (ČCE) a biskup Slezské církve evangelické a. v. Tomáš Tyrlík. Setkání hostila Evangelická církev augsburského vyznání v Rumunsku pod heslem „V Kristově světle – povoláni k naději“.

Plénum stanovilo nové priority GEKE na příštích šest let a přijalo prohlášení o demokracii, migraci, menšinách a mezináboženském dialogu v době konfliktu na Blízkém východě. Také si zvolilo nové Prezídium a Radu. Náhradnicí Rady je od letoška i předsedkyně Synodu leuenberských církví v ČR (který sdružuje členské církve GEKE v Česku) a farářka ČCE Jana Hofmanová.

Delegáti zařadili mezi priority pro budoucí období (2024–2030) například téma demokracie a migrace, křesťanského obrazu člověka nebo otázku konfesionality v církevním společenství a v době, která institucionálnímu vyznávání víry (členství v církvích) příliš nepřeje. Třináctičlennou Radu GEKE zároveň vyzvali, aby hledala nové způsoby komunikace a navazování kontaktů, a aby se při misijním hlásání víry zaměřila také na mladou generaci. Ekumenické dialogy se mají prohloubit, a to včetně dialogů s novými migračními církvemi v Evropě.

Jeden z projednávaných textů předem budil kontroverze

Na dokumentech vypracovaných v uplynulých šesti letech se podílela i Českobratrská církev evangelická prostřednictvím svých delegátů v jednotlivých pracovních skupinách. Vzniklé materiály na téma „Křesťanské hovoření o Bohu“, „Praxe a teologie večeře Páně“, „Církev a demokracie“ a „Gender, sexualita, manželství, rodina“ byly předloženy valnému shromáždění a v příštích měsících budou vydány knižně nebo časopisecky.

Studijní dokument „Gender, sexualita, manželství a rodina“ spojuje různé teologické perspektivy i nejnovější poznatky z biologie a společenských věd o otázkách homosexuality, binarity pohlaví a přechodu pohlaví, přičemž jedna kapitola je věnována také temné stránce sexuality – zneužívání a sexualizovanému násilí. Tento studijní dokument vedl k tomu, že Maďarská reformovaná církev na setkání nevyslala své delegáty. Valné shromáždění nakonec čtyřmi hlasy proti, osmi zdrženími a 69 hlasy pro vzalo tento nenormativní text na vědomí.

Přijatá prohlášení akcentují dialog a toleranci

Valné shromáždění rovněž projednalo a přijalo čtyři prohlášení: o demokracii, migraci, mezináboženském dialogu a církvích jako menšinách.

Církve chtějí jít příkladem demokratických forem účasti, v nichž je možné vést uctivé a konstruktivní debaty, i když ne vždy panuje shoda (např. v etických otázkách). Církve by také měly v demokratických společnostech vystupovat jako konstruktivní a kritičtí partneři.

Migrace je „forma lidského a společenského života“, která má velký dopad na rodinný život a církevní společenství. Je důležité doprovázet rodiny, které jsou migrací rozděleny, a být zde pro lidi v nových cílových zemích. GEKE vyzvalo církve, aby zvážily otázku možného dvojího členství. V posledních letech GEKE podporuje projekty pro děti, jejichž rodiče pracují v zahraničí, v rámci programu „Euro Orphans“. Valné shromáždění si přeje, aby tato spolupráce s Gustav-Adolf Werk pokračovala a zintenzivnila se.

V oblasti mezináboženských vztahů vzhledem k válce na Blízkém východě GEKE vyzývá členské církve, aby udržovaly dialog s lidmi jiných náboženství, neboť tak lze překonat nevědomost, strach a předsudky.

GEKE dále doporučuje svým členským církvím, které jsou v mnoha evropských zemích menšinovými církvemi, aby se vyrovnaly s vlastním zacházením s menšinami, zasazovaly se o práva menšin a otevřeně reflektovaly své menšinové zkušenosti.

Nové vedení pro následujících šest let

Shromáždění také volilo nové Prezídium a třináctičlennou Radu. Tříčlenné prezídium nově tvoří vedoucí prezidentka GEKE Rita Famos (prezidentka Evangelické reformované církve ve Švýcarsku), teolog Georg Plasger (Evangelická reformovaná církev v Porýní) a biskup estonské luteránské církve Marko Tiitus. V Radě GEKE kromě nich usednou také zástupci církví z Rakouska, Velké Británie, Dánska, Řecka, Německa, Maďarska, Slovenska a Francie. Rada řídí práci GEKE v období mezi valnými shromážděními; funkční období nově zvolených reprezentantů tedy potrvá do roku 2030.

SPOLEČENSTVÍ EVANGELICKÝCH CÍRKVÍ V EVROPĚ

GEKE (Gemeinschaft Evangelischer Kirchen in Europa) zastupuje celkem asi 50 milionů protestantů z Evropy a z Jižní Ameriky. Valné shromáždění je nejvyšším orgánem a obvykle se schází jednou za šest let. Osmé valné shromáždění se konalo v Basileji v roce 2018.

V loňském roce oslavilo Společenství evangelických církví v Evropě 50. výročí tzv. Leuenberské konkordie (1973). Jde o společný dokument, který sice nevyřešil teologické spory mezi luterány, metodisty a reformovanými, ale spojil je ve smířené rozmanitosti. Díky tomu protestantští křesťané různých denominací společně slaví bohoslužby a svátosti a jejich ordinovaní služebníci se mohou vzájemně zastupovat.

V Česku se k tomuto společenství hlásí Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická v ČR a Slezská církev evangelická a. v.

foto: leuenberg.org