Setkání křesťanů podpořilo myšlenku jednoty v rozmanitosti

Tři dny plné kultury, vzdělávání, duchovna a zajímavého doprovodného programu. Tak lze ve zkratce shrnout letošní Setkání křesťanů, které má být důkazem o tom, že víra překonává hranice zemí i národnostní bariéry. Tato symbolika byla letos o to výraznější, že hostitelskými městy byly Frankfurt nad Odrou a Słubice – polsko-německé dvojměstí rozkládající se při protilehlých březích řeky Odry.

Nic nás nerozdělí?

Výběr lokality rezonoval také s tématem letošního ročníku: „Nic nás nemůže odloučit“. Původně verš z Bible („Nic nás nemůže odloučit od lásky Kristovy.“ Ř 8,38–39) dostal v těchto geografických kulisách i hmatatelný rozměr – bariéru mezi oběma městy, hraniční řeku, totiž překlenuje most, který jako spínací špendlík propojuje obě města, státy i národy.

Letošní ročník byl specifický také tím, že se Setkání křesťanů vrátilo do svojí „kolébky“. Právě v nedalekém Zhořelci (Görlitz) se totiž v roce 1991 uskutečnilo vůbec první takové setkání. Tehdy je pořádala již zaniklá Evangelická církev Slezské Horní Lužice (EKSOL), která do Zhořelce pozvala své partnerské církve v Polsku a tehdejším Československu. A právě církev působící v tomto regionu, dnešní Evangelická církev Braniborska a Horní Lužice (EKBO) byla (tentokrát společně s Evangelickou církví a. v. v Polsku) pořadatelskou církví i letos.

Setkání křesťanů se koná pravidelně, a to přibližně každé tři roky. Naposledy se však křesťané střední Evropy takto sešli před 8 lety, v roce 2016, v maďarské Budapešti. Ročník, který se měl konat v r. 2020 v rakouském Štýrském Hradci, se totiž neuskutečnil kvůli pandemii koronaviru.

Možná i proto biskup Evangelické církve a. v. v Polsku Jerzy Samiec zdůraznil společenský rozměr této ekumenické události: „Setkání křesťanů na téma 'Nic nás nemůže odloučit' má zvláštní význam z několika důvodů. V první řadě je důležité samotné setkání. Ve světě, kde se neustále prohlubuje názorová polarizace, potřebujeme sjednocující prvek.“ Podobně se vyjádřil i jeden z představitelů EKBO, biskup Christian Stäblein: „Setkáváme se v době krize. Válka zuří na mnoha místech, včetně Evropy. Konflikty dominují zprávám, střety se stupňují, řešení konfliktů je v nedohlednu. Tady ve Frankfurtu a ve Słubicích by to mělo být jiné. Hledáme dialog, snažíme se najít řešení pro otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi. […] Nic by nás – jednoho od druhého – nemělo rozdělovat.“

Myšlenku jednoty v rozmanitosti měla podpořit i jedna z aktivit, kterou organizátoři letošního ročníku připravili pro všechny účastníky. Každý z registrovaných návštěvníků totiž společně se vstupenkou obdržel také náramek v určité barvě, která se lišila podle země, ze které na Setkání křesťanů přijel. Například návštěvníci z Česka měli náramky žluté barvy, Němci zase světle fialové. Při vzájemném sdílení si účastníci z různých zemí mohli náramky vyměnit – aby se tak symbolicky smyla geografická vzdálenost i jazyková bariéra. Jak ostatně vyjádřil biskup Stäblein – mluvíme sice různými jazyky, ale všichni jsme jeden – Boží – lid.

Spiritualita, kultura i kilometrový stůl. Nabídka programu byla pestrá

Různorodému a nabitému programu dominovaly společné bohoslužby pod širým nebem na ústředním frankfurtském náměstí v pátek a v neděli, které zároveň celý průběh programu rámovaly. Výrazným bodem programu byla také společná sobotní večeře s názvem „Nasycení 4000“. Přímo v ulicích města směli návštěvníci usednout ke kilometr dlouhému jídelnímu stolu. Také zde kromě společného jídla mohli sdílet zážitky i víru s křesťany jiných církví či národností.

Kromě toho mohli účastníci využít také pestrou nabídku doprovodného programu – vyzkoušet Guttenbergův knihtisk, zhlédnout přehlídku maďarských folklorních tanců anebo navštívit některý z koncertů.

Na Setkání křesťanů dorazila také řada významných osobností církevního života středoevropského prostoru. Řada z nich je známá i v prostředí naší církve, jako například generální sekretář Společenství evangelických církví v Evropě (GEKE) Mario Fischer, generální sekretář Gustav-Adolf-Werk (GAW) Enno Haaks či teprve osmadvacetiletá předsedkyně synodu Evangelické církve v Německu (EKD) Anna-Nicole Heinrichová. Příjemné bylo, že i tyto čelné představitele církevních institucí měli návštěvníci vidět nejen na pódiu, ale také se s nimi setkávat v kuloárech či ulicích města při neformálních rozhovorech.

Klubko jazyků i národností. Mezi křesťany „visegrádské čtyřky“ byli vidět i Češi

Českou stopou v programové nabídce byla například hojně navštívená a velmi netradiční techno bohoslužba pod vedením evangelického faráře z Třebenic Jiřího Šamšuly a saského biskupa Tobiase Bilze, koncert pěveckého sboru ECHO Zlín pod taktovkou našeho celocírkevního kantora Ladislava Moravetze anebo panelová diskuze, jejímiž hosty byli mj. synodní senior ČCE Pavel Pokorný či husitský biskup Lukáš Bujna. V nabídce bylo také promítání nedávno vydaného filmu Víra v barvách duhy, jejímž autorem je mladý český filmař a člen Československé církve husitské Tobiáš Frýdl. Mezi účinkujícími byl také biskup Slezské církve evangelické a. v. a úřadující předseda Ekumenické rady církví Tomáš Tyrlík, který vystoupil v jedné z panelových diskuzí a koncelebroval závěrečné bohoslužby.

Vcelku hojné zastoupení měli Češi také mezi účastníky, a to i díky poměrně příznivé zeměpisné poloze místa setkání. Asi 30členná výprava z Evangelické církve dorazila na místo společným autobusem z Prahy. Byla mezi nimi zajímavá skupinka tří konfirmandů a dvou dospělých z pražských Horních Počernic. Ti se společně do Frankfurtu a Słubic vydali z inicitativy místní farářky Alžběty Hanychové.

Na Setkání křesťanů se díky tomu vůbec poprvé podívala i Petra Marková, která hornopočernické farářce pomáhala na konfirmandy dohlédnout. „V podstatě jsem tu jako náhradník. Původně jsem ani neplánovala jet, ale Bětka potřebovala pomoct s konfirmandy,“ vysvětluje. Přestože ji povinnosti s tím spojené poněkud limitovaly v účasti na programech, svoji návštěvu Setkání křesťanů hodnotí pozitivně. „Je to pro mě takové dobití energie. Atmosféra je tu milá,“ říká. Těší ji, že v kulisách obou měst je konání křesťanské akce znát. Zejména na německé straně totiž ulice doslova pulzují hudbou, kulturním programem, ale i ruchem jinak neobvyklého počtu návštěvníků. O konání Setkání křesťanů samozřejmě vědí zástupci samospráv, ale i média. V tuzemském měřítku je takový společenský dopad nevídaný. A vlastní zkušeností to potvrzuje i Petra Marková. „V době, kdy jsem jezdívala na evangelické sjezdy mládeže, to většinou fungovalo tak, že na pár místech se něco dělo, ale většina města vůbec netušila, že se nějaký sjezd mládeže odehrává.“

Ani Lenka Freitingerová, farářka ve východomoravské Jasenné, svoji účast na letošním Setkání křesťanů neplánovala. „Přemluvila mě naše varhanice. Myslela jsem si, že jako farářka doma na kazatelně nemůžu chybět. Ona mi ale řekla: Je to pracovní cesta, tak jeď,“ směje se. Svoji účast propojila s vystoupením pěveckého tělesa Evangelický chór Zlín (ECHO). „Asi se nepřihlásilo tolik lidí, kolik by bylo potřeba. Chodívám s nimi zpívat, tak jsem se k nim přidala,“ vysvětluje. Také ona z Frankfurtu nad Odrou odváží skvělý pocit. „Nejvíc se mi líbily závěrečné bohoslužby. V sobotu jsem se čirou náhodou ocitla na jednom rapovém koncertě, a ten byl skvělý. Pak jsem byla na jedné zajímavé diskuzi. Stůl pro čtyři tisíce byl taky výborný,“ vypočítává.

Na rozdíl od Petry Markové s podobnými velkými akcemi už předchozí zkušenost má, v minulosti se například účastnila německého Kirchentagu. Setkání křesťanů má však oproti němu o poznání komornější charakter, ale také v něm lépe vynikne mix národností a kultur, a to zejména těch na východ od Německa. S nadsázkou by se dal charakter této události ve stručnosti popsat jako setkání „visegrádské čtyřky“. Ty, pro které je němčina bariérou, zde potěší větší nabídka jinojazyčných programů. A také to, že díky slovanské blízkosti je řadě jazyků našinec schopen porozumět i bez jazykové průpravy. Výjimkou potvrzující pravidlo je maďarština, která působí stejné problémy jak Slovanům, tak Němcům.

Příští zastávka: Česko

Ještě výraznější českou stopu než letošní ročník bude mít ten příští. Setkání křesťanů se totiž v roce 2027 přesune do České republiky. Příprava „českého“ ročníku je teprve na začátku, prozatím není rozhodnuto ani o tom, které z měst je bude hostit. S velkou pravděpodobností se jím však stane Praha. Už teď je ale jasné, že pořadatelskou církví bude Českobratrská církev evangelická. Už ve Frankfurtu proto převzal synodní senior Pavel Pokorný z rukou biskupa Stäbleina symbolický štafetový kolík pro organizátora.

Děkujeme všem dárcům, kteří přispěli na českou účast na Setkání křesťanů 2024 ve Frankfurtu nad Odrou a Słubicích:

• Česko-německý fond budoucnosti
• Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové
• Krichen hilfen Kirchen
• Chorverband in der Evangelischen Kirche in Deutschland

Celá fotogalerie