Říjnové číslo Českého bratra je online

18. listopadu 2026

Říjnové vydání časopisu Český bratr se věnuje tématu „Osamění“. Dostupný je již také v online verzi. Přinášíme přehled zajímavých článků k tomuto tématu, které v časopise najdete.

Říjnové číslo Českého bratra je online
18. listopadu 2026 - Říjnové číslo Českého bratra je online

Říjnové číslo časopisu Český bratr se věnuje tématu „Osamění“. „Osamění. Těžké téma. Během života se s ním v různých fázích a intenzitě setká nejspíš každý z nás. Myslím, že jde o jeden z nejtěžších životních stavů. V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na Ježíše. Jeho poslední slova na kříži byla: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Připomínají, že Bůh zná zevnitř i lidskou zkušenost opuštěnosti," píše v úvodu šéfredaktorka Adéla Rozbořilová.

Níže nabízíme výběr zajímavých článků, které v nejnovějším vydání časopisu naleznete.

Rozhovor se studentskou farářkou Janou Hofmanovou

Jana Hofmanová je studentskou farářkou a zastává i pozici fakultní ombudsmanky na Evangelické teologické fakultě UK. Předtím působila osm let jako farářka ve sborech Brno I a ve Šternberku. Od r. 2021 je členkou předsednictva Leuenberského synodu v ČR, zasedá v liturgické komisi synodní rady. Bydlí ve středním Polabí a je hrdou kmotrou a tetou.

DSC_7299

Spadáš do kategorie „single“ lidí. Jak své „singlovství“ vnímáš? Cítíš se proto být sama?

Kategorii „single“ jsem si jako životní styl nevybrala, zkrátka to tak teď je. Někteří lidé dlouhodobě nikoho nehledají, jiní nejsou ve vztahu třeba proto, že za sebou mají náročný rozchod nebo jim zdravotní stav zrovna neumožňuje budovat hlubší vazby, anebo zkrátka v životě řeší jiné věci – a to je i můj případ. Nemyslím, že nebýt ve vztahu je lepší nebo horší. Je to prostě stav jako každý jiný a člověk se v něm učí být stejně, jako v manželství nebo partnerství. Slovo „sám“ či „sama“ mi přijde sporné – člověk je bez partnera, ale ne nutně sám.

O zkušenosti single farářů a farářek a samotě, která není tabu, si s Janou Hofmanovou povídal Alexander Koukol.

 

Slepota odděluje od věcí, hluchota od lidí

Poškození sluchu – neviditelné postižení s viditelnými následky.

pexels-olly-3779448

Dobrý sluch berou slyšící lidé jako samozřejmost. Bezstarostně si ho ničí na rockových koncertech a při jiných hlučných produkcích a pracovních činnostech (příčin vedoucích ke zhoršení sluchu je samozřejmě celá řada, nejen expozice hluku) a jeho důležitost si začnou uvědomovat až v momentě, kdy o něj přicházejí – když přestávají rozumět nejprve v hlučném prostředí, později i v běžných situacích a k tomu jim třeba i začne pískat v uších a začnou slyšet zkresleně. 

Poruchy sluchu představují nejen zdravotní omezení, ale mají také vliv společenský život člověka. Nejen o tom píše odborník klinicko-technický specialista Tomáš Tichý.
 
 

Rozhovor s výpomocným kazatelem a bohemistou Matoušem Jaluškou

Matouš Jaluška vystudoval historii a srovnávací literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také externě vyučuje. Jeho domovským pracovištěm je Oddělení starší literatury v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, které od r. 2023 vede. Studoval rovněž Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2022 působí jako výpomocný kazatel Českobratrské církve evangelické v Rovensku pod Troskami.

DSC_6279 (1)
 

Kudy vedla vaše cesta k taláru? 

Vyrostl jsem na evangelické faře v Rovensku pod Troskami. Nejprve to byla fara Jednoty bratrské, od roku 2000 patří k Ochranovskému seniorátu při ČCE. Tak jsem se mohl hodně věcí naučit a hodně věcí vnímat, hlavně to, v čem může malý sbor v nevelké komunitě sloužit Bohu i lidem. 

V tom sboru byla do roku 2023 bezmála půl století farářkou moje máma Hana Jalušková. Po jejím odchodu do penze jsme se s manželkou rozhodli, že na její práci navážeme. Zároveň bylo jasné, že provoz malého sboru v tisícovém městečku bude třeba uchopit trochu jinak než jako klasické kazatelské místo s úvazkem. Tedy hlavně jako dobrovolnickou práci, která se, pokud možno, rozdělí mezi větší počet lidí. S ohledem na situaci samofinancování a na různé změny ve společnosti si teď asi každý sbor musí hledat svoji budoucnost po svém a sobě na míru. My zkoušíme tuhle cestu. Její součástí je, že jsem výpomocný kazatel.

Celý rozhovor Adély Rozbořilové nabízíme zde. 

 

Jižní bližní

Už příští rok dojde k překreslení pomyslné mapy naší církve. Namísto 14 seniorátů bude mít nově jen 9, některé z těch stávajících se tedy propojí. Mezi ně patří i současný Jihočeský a Horácký seniorát – od ledna 2027 budou jejich obyvatelé sdílet jediný „církevní kraj“ s názvem Jižní seniorát. I když transformační proces může být na regionální rovině výzvou, zmíněné senioráty se k ní rozhodly postavit čelem – a společně. Na první zářijový víkend 4.–6. září tak připravili setkání s příznačným názvem „Jižní bližní“. 

DSC_6031

Myšlenka uspořádat „sbližovací“ setkání se začala rodit přibližně před rokem, a to na prvním společném jednání seniorátních výborů obou seniorátů. „Napadlo nás, že slučování není jen něco formálního, ale i příležitost se seznámit a mít radost ze vzájemného sblížení. Taky jsme si říkali, že aby nás to seznamování bavilo a měli jsme k němu chuť, potřebujeme k tomu vytvořit podmínky, což je dobrá hudba, dobré divadlo a taky dobré pití a jídlo, takže nám z toho nakonec vyšel festival,“ popisuje českobudějovická farářka Ludmila Míchalová Mikšíková, která je od loňska také seniorkou Jihočeského seniorátu. 

Celou reportáž ze setkání seniorátů v Moravči si můžete přečíst zde. 

Na co by se mohla zaměřit příští synodní rada?

Předvolební (i povolební) úvaha.

ČCE vlajka

V minulém čísle (ČB 9/2026) jsme se pokusili udělat malou inventuru toho, kam jsme se dostali po sedmi letech uskutečňování Strategického plánu. Jak ale teď dál? Co už je hotové a nemusíme se tomu dále příliš věnovat? Co je rozdělané a měli bychom to dotáhnout a jak? Co jsou témata, která zatím stála stranou pozornosti? Chtěl bych zde pouze vyzdvihnout témata, které se mi zdají důležitá. Nabízet řešení by bylo troufalé – k tomu by byly třeba znalosti i zkušenosti řady lidí, v církvi i mimo církev, kteří se danou oblastí zabývají.

Více o tom, jakým tématům by se mohla věnovat nová synodní rada, kterou zvolili zástupci církve na mimořádném synodu 24. října, v textu Petra Štulce.

Kompletní obsah Českého bratra č. 10/2026 naleznete zde.

Již nyní je říjnové číslo k dispozici také na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.

Fotografie převzaty z časopisu Český bratr. Jednotlivé zdroje jsou uvedeny v článcích na webu časopisu.

Zajímá vás dění v církvi?

Máte rádi celocírkevní akce? Chcete vědět o akcích v Bělči, Chotěboři či jinde? Jezdíte na akce pro laiky nebo pro rodiny s dětmi?
Nechte si na svůj e-mail zasílat informace, které vás zajímají.