Říjnové číslo Českého bratra je online

V říjnovém čísle časopisu Český bratr přichází na řadu téma „Pokrm“. „V době supermarketů, kde je cokoliv k mání na natažení ruky, si to možná už ani neuvědomujeme. A přitom na životadárné půdě, úsilí pěstitelů i Boží milosti nejsme dnes o nic míň závislí než naši předkové generace před námi,“ zamýšlí se ve svém úvodníku šéfredaktorka Adéla Rozbořilová. 

Níže nabízíme výběr zajímavých článků, které v nejnovějším vydání časopisu naleznete.

Rozhovor biofarmářem Martinem Chadimem

Martin Chadim s rodinou žije a farmaří na Vysočině – v Horních Dubenkách, ve vsi s evangelickou tradicí. Věnuje se chovu skotu a kromě toho provozuje kemp. Poté, co vystudoval zemědělství na vysoké škole v Praze, se ujal starosti o mlýn, který po řadu generací patřil rodu Chadimů. Mlýn sice není v provozu, ale jako hezká technická památka zve návštěvníky k prohlídce. Nyní jsme se však Martina Chadima rozhodli ptát na jeho vztah k biozemědělství.

Zabýváš se tím, co se děje se skotem, který chováš, dál?

Ano, v případě býků spolupracuji již několik let s jedním farmářem, co je dokrmuje a pak prodává na jatka. O jalovice, které jsou někdy na chov, se starám již méně. Nebo je prodávám obchodníkovi a ony pak většinou putují do ciziny. 

Více o zemědělství šetrnému k přírodě naleznete v rozhovoru, který připravil Jiří Hoblík.

Boží a lidská pohostinnost

Večeře Páně je přímo pokladnicí symbolů a mnohovrstevným děním, které nás může pokaždé trochu jinak oslovit a jinak zasvítit v našem životě víry. 

Tou nejelementárnější rovinou večeře Páně je samotné přijímání potravy. Jedení a pití jsou prapůvodním kontaktem člověka (i dalších živých tvorů) se světem. Tím, že jíme a pijeme, si současně denně připomínáme, že nejsme izolovaní jedinci, ale jsme odkázáni na to, co je kolem nás. Podobně je to také s dýcháním. Hebrejské slovo „duše“ svou etymologií odkazuje právě k otevřenému hrdlu, přijímajícímu potravu i vzduch. Živá bytost je ze své podstaty nesoběstačná, závislá na svém okolí. 

Mnoho let určovala můj život, dnes už ale nedefinuje to, kdo jsem

O kom, nebo spíš o čem, je řeč? Porucha příjmu potravy (PPP). Každý, kdo si ní prošel, ví, jaké to je, když se z jídla stane nepřítel.  

Název kurzu svojí symbolikou odkazuje k pecce jako jádru ovoce. „Každý z nás v sobě tuhle pecku, ze které může vyrůst strom úžasného ovoce Ducha svatého, má,“ píše se na webu akce. S peckou se pracuje i přímo na kurzu. Například je to přívěsek z velké mangové pecky, který každý den smí nosit pouze vedoucí dne. Každé ráno pak všichni společně vymyslí jedno heslo, které vystihuje včerejší den, a toto heslo na pecku připíší.    

O svojí zkušenosti s mentální anorexií se ve svém zpovědi svěřila Klára P.

Ve Woltersburském mlýně o solidaritě

Evangelický farář Michael Pfann dostal příležitost navštívit seminář v Německu věnovaný „biblické teologii míru“. Konal se na netradičním místě – ve mlýně. Manželé Klara Butting a Gerard Minaard tam totiž vybudovali Centrum pro biblicko-politické vzdělávání. 

Před lety na půl cesty mezi Hannoverem a Hamburkem koupili mlýn a přilehlé budovy jako ruinu. Dohodli se s řemeslnickými firmami z okolí, že když ony zaměstnají lidi bez práce, oni jim dají zakázky. Podporovala je přitom i místní spolková země, protože v té době právě bojovala s masivní nezaměstnaností. Spolu s lidmi bez práce, kteří najednou práci měli, postupně opravili mlýn a další přilehlé budovy. Postavili chatky, v nichž se můžou lidé ubytovat, stáje pro koně, truhlářskou dílnu. Ve mlýně vybudovali kavárnu, modlitebnu a na celém pozemku několik místností pro semináře. 

Více o Woltersburském mlýně i setkáním s „biblickou spiritualitou“ v ohlédnutí Michaela Pfanna.

Kompletní obsah Českého bratra č. 10/2025 naleznete zde.

Již nyní je říjnové číslo k dispozici i na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.