7. dubna 2017
Několik desetiletí byly z rozhodnutí vlády církve závislé na státním rozpočtu. Tato situace přetrvávala i po změně režimu v roce 1989. Zásadní změna nastala před několika lety. V roce 2012 byl schválen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Nastalo tak období postupného finančního osamostatnění církví – příspěvek od státu se každý rok snižuje, až v roce 2030 skončí úplně.
Souběžně dochází k finančnímu vyrovnání, podle něhož Českobratrská církev evangelická obdrží postupně do roku 2043 částku 2,26 miliard korun. Jedná se o náhradu za majetek, který byl církvi znárodněn socialistickým režimem. Počínaje rokem 2017 je část těchto peněz rozdělována grantovým systémem na diakonické a rozvojové projekty. Jaká je praxe popisuje synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Vladimír Zikmund.
Jak diakonické a rozvojové projekty fungují?
Tento model schválil synod, tedy náš nejvyšší správní orgán. 18,5 % příjmu z finančních náhrad bude každoročně určeno pro diakonické a rozvojové projekty, které by měly pomoci oživit společenství našich sborů. 70 % z této částky rozděluje církev formou grantů a 30 % Diakonie ČCE. Pravidla grantového systému vytvářela komise složená z lidí, kteří mají praktické zkušenosti z různých dotačních programů a přitom znají život v církvi. Hlavními oblastmi podpory je Budování sborů a misie, Výchova a vzdělávání a Diakonická práce.
Jaký byl v prvním roce podávání žádostí zájem?
Na základě výzev vypsaných na řešení projektů v letošním roce přišlo celkem 59 žádostí. Jedna byla vyřazená bez hodnocení, protože byla zaslaná hodně po termínu. Komise pak navrhla synodní radě ke schválení 46 projektů s podporou v celkové výši přes čtyři a půl milionu korun. Ještě bych dodal, že další jeden milion byl vyčleněn na tzv. mikroprojekty. Tyto peníze rozdělují přímo seniorátní výbory podle vlastních pravidel.
Do které výzvy přišlo nejvíc žádostí?
Nejvíc jich bylo podáno do výzvy Rozvoj sborů. Celkem 38. Jednalo se o projekty pro práci s dětmi a mládeží, otevírání sborových prostorů a akcí veřejnosti nebo rozvoj aktivit všech generací pro posílení vztahu ke sboru a oslovení i okrajových členů sboru.
Jaké projekty se objevily v ostatních výzvách?
Do výzvy Diakonická práce přišlo 13 projektů. Týkaly se zejména podpory rozvoje dobrovolnictví a většího prohlubování vazby středisek Diakonie a spolupracujících sborů či podpory dostupnosti sborových aktivit pro lidi s různým postižením. Nejméně žádostí podaly sbory do výzvy Evangelické tábory. Bylo jich sedm a jednalo se především o vybavení táborů.
Který projekt tě zaujal nejvíc?
Byly tam zajímavé věci, například zpřístupnění kostelní věže poblíž rušné cyklostezky. Otevírání světu tímto způsobem považuji také za možnost, jak lidem otevřít kostel. Hezký je také projekt věnující se pomoci lidem po výkonu trestu při začleňování do normálního života. Přitom právě toto jsou lidé, od kterých většina společnosti dává ruce pryč. Nemohu také nezmínit projekty jako Fara bez barier aneb nechceme žít v utajení, nebo Konfirmande, zůstaň s námi.
Jaké projekty bys rád viděl v dalších letech?
Rád budu podporovat projekty pro začleňování mládeže do seniorátních nebo celocírkevních aktivit. Samozřejmě sbor bude vždycky základní jednotka církve, ale přece jenom je dobré v tom mladém věku zakotvit v trochu širším společenství. Sám jsem zažil na různých brigádách a kurzech něco podobného. Dobrý směr je jistě také podpora dobrovolnictví ve střediscích Diakonie. Nejen proto, že to je potřebná služba, ale i proto, že Diakonie je naše. Také každá stavební akce ve sborech, pokud je v tom zahrnut podíl brigádnické práce členů sboru, vede k většímu prohlubování zájmu členů o to, jak ten sbor bude vypadat a jak se v něm budou cítit.
Některé žádosti byly grantovou komisí vyřazeny. Proč?
Nejčastější chybou, kvůli které docházelo k vyřazování žádostí, byla chybějící nová aktivita. Podle pravidel není tento program určen na investice a stavební úpravy, pokud nejsou spojeny s nějakou novou rozvojovou aktivitou. Grantová komise navrhla pro někoho možná přísný systém, ale určitě průchodný i pro neprofesionály.
Projekty se většinou pohybují v částkách desítek tisíc korun, spoluúčast je deset procent, není to pro sbory problém?
Takto jsme pravidla nastavili hned na počátku, takže s tím už všichni počítali a někde je ten podíl dokonce vyšší. Myslím, že spoluúčast je zdravá, protože znemožňuje prosté natahování ruky po penězích, a deset procent je zároveň únosný podíl.
Přemýšleli jste o úpravě pravidel?
Všechny nasbírané zkušenosti se budeme snažit promítnout do zadání nových výzev, do úpravy formuláře žádosti, ale také do programu dalších školení a konzultací, které pro zájemce chceme dál organizovat. Pro rok 2018 grantová komise navrhuje zachování stejných výzev, jen s upraveným přerozdělením peněz na jednotlivé výzvy s větším zaměřením na rozvoj sborů. Částka pro rozdělování v příštím roce se navíc bude blížit devíti milionům korun. Nejvyšší částka, o kterou půjde žádat, zůstane zřejmě 300 000 korun.
Jaký máš zatím pocit z rozhodnutí využít část peněz z finančních náhrad právě na diakonické a rozvojové projekty?
Ještě nevím, jak letošní projekty dopadnou a zda přinesou zamýšlené oživení sborů. Nevím, zda letos přijde více nebo méně žádostí. Nevím, jestli mají sbory schované nějaké projekty v šuplíku a čekají na to, jak dopadne první rok grantového systému. Jsem ale přesvědčen o tom, že tento způsob podpory rozvoje sborů je dobrý. Proto oceníme, když sbory budou informovat o svých projektech na webových stránkách sboru i v dalších médiích. Ať se o tom ví a další se mohou třeba inspirovat k obdobným aktivitám. Má to smysl!
Informace ke grantovým projektům vypsaným pro rok 2018 lze najít informace
zde.