Květnové číslo časopisu Český bratr je on-line

Květnové číslo časopisu Český bratr se věnuje tématu „Nemoc a bolest“. „Před nedávnem uplynuly letošní Velikonoce, při kterých si křesťané tradičně připomínají Kristovo umučení a zmrtvýchvstání. Myslíme na to, jakou potupu Kristus musel snést před Pilátem a při cestě na Golgotu. Máme před očima utrpení, které prožíval, když ho bičovali, byl přibit na kříž a pomalu umíral. (...) Jeho utrpení je součástí příběhu. Příběhu o tom, že právě bolest může vést k vítězství,“ zamýšlí se v úvodu šéfredaktorka Adéla Rozbořilová.

Níže nabízíme výběr zajímavých článků, které v květnovém čísle naleznete.

Rozhovor s evangelickou teoložkou Alžbětou Lněničkovou

Diagnóza roztroušené sklerózy (RS) může otřást životem v základech. Je možné nemoc přijmout a naučit se s ní žít? Alžbeta Lněničková v rozhovoru poodhaluje svět člověka, pro kterého je RS každodenní realitou. Otevřeně o příznacích, léčbě, psychice a víře, ale také o tom, jak nemoc ovlivňuje osobní a pracovní život.

Odkud čerpáš sílu do nového dne? Jsou nějaké lety osvědčené strategie, které ti pomáhají zvládat symptomy a stres, které nemoc působí? 

Mám tři děti, to je docela dobrá motivace sílu najít, musím fungovat. Strategie si člověk vytvoří. Bolesti svalů zmírňuje třeba horká koupel. Snažím se přes den lehnout si s malou dcerou, když spí. Ve dnech, kdy si odpoledne odpočinout ani na chvíli nemůžu, je těžké to do večera vydržet. Musím odpočívat a poslouchat svoje tělo, jinak se to vymstí. A pak už zmíněné plánování.

O statečném boji s nemocí a temné Boží stránce si s Alžbětou Lněničkovou povídal redaktor Martin Sabo. 

Rozhovor s psychiatričkou a psychoterapeutkou Radmilou Schneiderovou

Radmila Schneiderová vystudovala všeobecné lékařství na Univerzitě Palackého v Olomouci, specializaci získala v psychiatrii a psychoterapii. Absolvovala také Pražskou psychoterapeutickou fakultu (dnes Pražská vysoká škola psychosociálních studií), na které od r. 2005 externě vyučuje. Jako psychiatr působila v řadě pražských zdravotnických zařízení: ve Fakultní nemocnici Motol, Psychiatrické nemocnici Bohnice, později též v Denním sanatoriu Fokus či Psychoterapeutické a psychosomatické klinice ESET. Od r. 2010 působí v Dejvickém psychoterapeutickém centru. Je evangelička a členka farního sboru v Praze-Střešovicích. Jejím manželem je současný synodní kurátor Jiří Schneider.

Je být psychiatrickým pacientem stále tabu? 

Moje klinická zkušenost je, že v různé míře ano. Duševní nemoci jsou méně jasné a přijatelné než tělesné nemoci. Když máme zlomenou nohu nebo ležíme v horečkách při chřipce, je to pro nás i pro okolí srozumitelné. Psychické potíže vedou často k pocitům selhání, bývají provázeny studem, nejistotou, sníženým sebehodnocením, ztrátou kontroly nad svým prožíváním. Pamatuju si, když jsem před lety procházela těžkým obdobím, že jsem to v nějaké míře sama zažívala. Můj obdiv mají všichni, kteří se k duševním obtížím dovedou prostým nebulvárním způsobem přiznat. Osobně tím přispívají k prolamování toho tabu a k destigmatizaci duševně nemocných. 

Vzpomínky na velkou válku

Od konce největšího válečného konfliktu v moderních dějinách právě v květnu uplynulo už 80 let. Přinášíme přímé svědectví pamětnice - evangelické jáhenky a dřívější filmové producentky Věry Lukášové, která válku prožila ve Zlíně.

A potom přišel rok 1939 a s ním nacistická okupace. Masarykovské Československo přestalo existovat a jeho území se po zabrání Sudet scvrklo v Protektorát Čechy a Morava. „Příjezd Němců si pamatuju, viděla jsem to na vlastní oči. Šla jsem do knihovny půjčit si knihy a po hlavní zlínské třídě přijížděli na motorkách nacističtí vojáci. Ten deštivý den zůstal nezapomenutelný,“ říká Lukášová. 

Více se dozvíte v článku, který připravila Adéla Rozbořilová.

Kompletní obsah Českého bratra č. 5/2025 naleznete zde.

Již nyní je květnové číslo k dispozici i na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.