Kolokvium o náboženském exilu: další krok ke smíření

Ekumenická komise pro české církevní dějiny 17. století uspořádala 22. 5. 2018 kolokvium na téma Náboženský exil v českých zemích v raném novověku. Komise, která je společným projektem Ekumenické rady církví a České biskupské konference, tak činí další krok v procesu zkoumání nábožensko-politických střetů v raném novověku.

V prostorách Českobratrské církve evangelické v Jungmannově ulici v Praze se 22. 5. 2018, den před 400. výročím defenestrace a začátku stavovského povstání, zamýšlely na čtyři desítky církevních představitelů i zájemců z řad odborné a laické veřejnosti nad referáty pozvaných odborníků a zapojily se do diskuze o mnohostranné problematice náboženského exilu.

Mgr. Dušan Foltýn z Pedagogické a Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se v prvním z hlavních referátů věnoval problematice katolických řeholních exulantů doby husitské. Přiblížil osudy několika konkrétních řeholních komunit a pokusil se vyčíslit počet obětí, které představovaly asi 5-10 % všech řeholníků, zatímco ostatní buď přijali husitské požadavky a odložili řeholní roucho, nebo odešli do exilu a s různým úspěchem se pokoušeli navázat na přerušený řeholní život.

P. ThLic. Miroslav Herold, SJ z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se věnoval období po vypuknutí stavovského povstání a osudu, který potkal příslušníky jezuitského řádu. Vylíčil vzedmutí silných protijezuitských nálad, které se objevily ve dnech bezprostředně po pražské defenestraci v roce 1618. V diskuzi pak zazněla zajímavá myšlenka, že politická argumentace, která sloužila pro vypovězení jezuitů ze země, byla později téměř v totožné podobě používána i pro vypovídání nekatolíků po Bílé hoře.

Poslední z hlavních referátů kolokvia zazněl z úst doc. PhDr. Marie Ryantové, CSc. z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a věnoval se osobnosti Jiřího Holíka. Podrobně se věnovala motivaci tohoto dominikána ke konverzi na evangelickou víru a útěku do saského exilu. Přiblížila tak osud katolického řeholníka a kněze, který po své konverzi působil v saském a později i švédském prostředí jako autor silně protikatolických spisů. Doložila na tomto příkladu, že exil nebyl vždy vynucený, ale někdy do něj duchovní odcházeli z vlastního rozhodnutí ve snaze o lepší uplatnění, a status exulanta, který si Holík ve svých spisech nárokoval, by spíše jistou stylizací, která mu měla zajišťovat pozornost a prostředky.

V odpoledním bloku příspěvků se představila pětice referentů s kratšími příspěvky zaměřenými na různé aspekty exilu. Zazněly impulzy k utrakvistickým exulantům (Ota Halama – ETF UK), moravským katolickým exulantům v době stavovského povstání (Tomáš Parma – CMTF UP), k životu českých exulantů v saské Pirně (Jana Hubková – Muzeum města Ústí n. Labem), k Jednotě bratrské v exilu v 17. století (Jiří Just – HÚ AV ČR) a k reflexi pobělohorského exilu ve světle literárních dějin (Jan Malura – FF OU).

Příspěvky referentů budou vydány tiskem.

V závěrečné panelové diskuzi, kterou moderoval doc. Jaroslav Šebek, zasedli členové Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17. století. Přiblížili další plánovanou práci komise, která se kromě organizace výročních odborných kolokvií bude věnovat i popularizační práci určené širší veřejnosti a školám. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš k tomu uvedl: „Odborná kolokvia mají za úkol přivést dohromady špičkové badatele a dotknout se obtížných a často kontroverzních otázek našich dějin. Pro příští rok jsme zvolili téma Posvátný obraz a obrazoborectví. Kromě toho se chceme ale prostřednictvím pracovních listů obrátit i na širší veřejnost a školy a stranou nemůže zůstat ani ekumenická práce na smíření mezi církvemi, která může mít formu veřejného aktu smíření.“ Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl k tomu dodal: „Nechceme přispívat jenom k uzdravení interkonfesních traumat. Jsou tu i traumata ve společnosti, která často vycházejí z druhého života historických událostí, symbolizovaných jmény jako Jirásek, nebo Nejedlý. Jejich kritické zhodnocení by mohlo být naším vkladem pro širší společnost.“ Tomáš Parma, jeden z akademických koordinátorů komise, pak uzavírá: „Tato práce předpokládá velikou pokoru a především úctu k pravdě.“

Zdroj: Tisková zpráva Ekumenické rady církví

Autor: generální sekretář ERC Petr Jan Vinš