Farář Jan Dus získal cenu za svobodu, demokracii a lidská práva

Cenu obdrželo 21 lidí z Česka a zahraničí, kteří se nebáli vystoupit proti nedemokratickým režimům nebo přispěli k lepšímu poznání historie. Ústav ocenění výjimečným osobnostem za jejich občanské postoje a za následováníhodné počiny předal počtrnácté.

Cenu Václava Bendy za rok 2022, která se uděluje za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury, získal mj. farář Českobratrské církve evangelické a politický vězeň Jan Dus.

Jan Zeno Dus (*1931) vystudoval Komenského bohoslovecké fakultu, od října 1961 působil jako farář v Chotiněvsi. O tři roky později mu však byl odebrán státní souhlas. V té době pracoval jako čerpadlář na stanicích pohonných hmot. 

Ke kazatelské službě se mohl vrátit v roce 1966, kdy nastoupil na sbor v Chrástu u Plzně. Zde vydržel do února 1972, kdy mu byl opět odebrán státní souhlas. Poté pracoval jako dělník v cihelně a jako skladník. V roce 1978 se zařadil mezi signatáře Charty 77.

Dus vystupoval na obranu perzekvovaných totalitním režimem. Dopisy intervenoval ve prospěch vězněných Jana Šimsy a Jana Litomiského. Obrátil se na Světovou radu církví se žádostí, aby se zasadila o rychlejší činnost československých orgánů ve prospěch uvězněných. Na jaře 1986 navíc psal prokuratuře a československému prezidentovi Gustávu Husákovi kvůli zatčení disidenta Heřmana Chromého. V reakci na to byl v květnu téhož roku zatčen StB a obviněn z trestného činu poškozování zájmu republiky. Na základě toho byl vzat do vazby, ve které setrval více než rok.

Po propuštění se k duchovenské službě již nevrátil. Po sametové revoluci roku 1989 se angažuje v dobrovolnickém Hnutí křesťanů za odstranění mučení a trestu smrti I nadále se aktivně zapojuje do veřejného dění.

Kromě Jana Duse bylo oceněno dalších 20 osobností, mezi nimi např. vydavatel samizdatové literatury Jiří Gruntorád, novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová či manželé Řeřichovi, zakladatelé mezinárodního festivalu Mene Tekel, který přináší svědectví o totalitních režimech. 

Ústav pro studium totalitních režimů uděluje každoročně ceny ve třech kategoriích: za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury, za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin a za následováníhodné počiny při hájení principů demokracie, svobody a lidských práv. V uplynulých 13 ročnících je obdrželo přes 150 osobností.

foto: Kancelář Senátu Parlamentu České republiky

Pro otevření fotogalerie klikněte na jeden ze tří níže uvedených náhledů: