Den pro Kubu 2018: Hájíme (si) lidská práva

Země, odkud pocházejí nejlepší doutníky na světě. Země s nádhernou přírodou. Země, kde se dostanete do vězení, aniž byste udělali cokoli špatného. Země, v níž k nákupu auta potřebujete státní povolení. To je více tváří Kuby. Na porušování lidských práv nejen na tomto ostrově upozornil Den pro Kubu, který se konal v Praze 20. března.

Vše začalo odpoledne ekumenickou bohoslužbou v kostele u Martina ve zdi. Poté se centrem Prahy vydal průvod s bílými květinami a bílými deštníky. Na několika místech účastníci zastavili a zanechali tam květinu se vzkazem informujícím o akci.

Večer pokračoval diskuzním panelem v Knihovně Václava Havla. Účastníky byli Lucia Argüellová (Člověk v tísni), Táňa Fischerová (Helsinský výbor), Marek Hilšer (prezidentský kandidát a občanský aktivista), Peter Morée (Evangelická teologická fakulta UK) a Martin Balcar (Amnesty International). Diskuzi moderoval Jiří Schneider – ředitel Aspen Institute Central Europe a laický člen synodní rady Českobratrské církve evangelické.

Člověk v tísni jezdí na Kubu od devadesátých let. „Obhájci lidských práv a jejich rodiny dnes čelí velmi silnému psychologickému nátlaku. Řadě disidentů nebývá poslední dobou umožněno cestovat mezi provinciemi, natož do zahraničí. A obyčejní lidé se čím dál častěji střetávají s policejní brutalitou či falešnými obviněními. I proto je dnes potřeba mluvit o Kubě a vyjádřit solidaritu s těmi Kubánci, jejichž práva jsou pošlapávána,“ popsala situaci Lucia Argüellová.

Všechno, co je na Kubě nezávislé, je protistátní, a tudíž perzekuováno. Existuje tam i přestupek nazývaný prekriminální nebezpečnost. „To znamená, že pokud vypadáte nebezpečně, tak ještě předtím, než čin spácháte, vás můžou odsoudit. Takže je strašně jednoduché dostat někoho do vězení,“ dodala Lucia Argüellová.

Při debatě zazněly také informace o dalších případech porušování lidských práv v oblastech válečných konfliktů, jako jsou Sýrie a Ukrajina, nebo o situaci v Číně, Tibetu, Rusku či Polsku. „Měli bychom se snažit tvořit prostor lidské důstojnosti ve všech zemích světa, protože lidem je nejlíp tam, kde žijí,“ poznamenal Martin Balcar.

Diskutující se zaměřili i na to, jakou roli má v obhajobě lidských práv občanská společnost a oficiální politika demokratického státu, jakým je i Česká republika. „To, kam směřuje naše dnešní zahraniční politika, je hanba. Po revoluci jsme nabrali dobrý kurz, lidé si vážili naší země, úcta k České republice byla hmatatelná a lidé byli vděční, že jsme něco pro ně udělali, ať už na Kubě nebo v Bělorusku či Bosně. Dnes směřujeme tam, kde jsme být nechtěli. Mediální a politická masáž nás tlačí k tomu, že se náš pohled na lidská práva začíná podobat předrevolučnímu smýšlení,“ myslí si Táňa Fischerová. Marek Hilšer dodal, že lidé jsou přirozeně dobří a jsou ochotni pomáhat, ale v současné době naši političtí reprezentanti vyměnili lidská práva za mrzký obchod.

Celá akce byla vzpomínkou na březen 2003, kdy na Kubě bylo zatčených 75 předních disidentů, kteří byli následně odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody. Na svobodu se předčasně dostali až v roce 2010 a většina z nich odešla pod nátlakem vlády do exilu.