Cichanouská vyzvala církve k modlitbám a podpoře

"Modlete se za ty, kdo trpí, modlete se za naše politické vězně, modlete se za běloruský lid a jeho osvobození od tyranie, modlete se za ukrajinský lid, jeho svobodu a bezpečí," apelovala někdejší hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska.

V letech 2020-2023 se stala symbolem pokojného boje za demokracii. V prezidentských volbách v roce 2020 podle mezinárodních pozorovatelů zvítězila. Diktátorský režim vedený současným prezidentem Alexandrem Lukašenkem však jakékoli projevy demokratické opozice nekompromisně potírá. Výsledky neuznal a na prostestující i sjednocenou opozici následně dopadly velmi tvrdé represe. Sama Cichanouská musela uprchnout do exilu v Litvě a ve své domovině byla letos odsouzena k 15 letům vězení.

Církve mohou sehrát klíčovou roli v obraně svobody

Na Valném shromáždění KEK 2023 byla jednou z velmi očekávaných řečnic. Hovořila o politické situaci v Bělorusku a o válce na Ukrajině a obě tyto situace označila za konflikt mezi bratry, kdy agresor překrucuje pojem bratrství, aby prosadil svou nadvládu. „Když impéria mluví o bratrství, mají tendenci ve svém 'bratrském' objetí dusit menší národy a země,“ řekla.

„Skutečné bratrství musí být citem mezi rovnými: předpokládá rovnost. Skutečné bratrství se nesnaží vykořisťovat nebo škodit,“ dodala politička. V Bělorusku hrají při prosazování těchto zásad významnou roli právě ženy a věřící lidé.

Církve a církevní představitelé v Bělorusku se však nacházejí na obou stranách konfliktu. Mnozí z nich riskovali svou svobodu a dokonce i život, aby bránili ideál nenásilí, jiní se však stali spoluviníky tím, že žehnali válce a útlaku. „Represivní režimy se vždy snaží kontrolovat věřící lidi - represemi, manipulací a někdy i privilegii - a kupují si tak loajalitu církevních představitelů,“ řekla Cichanouská.

V dnešní Evropě mohou náboženská společenství a lidé víry „hrát významnou roli při podpoře míru ve společnosti, udržování naděje pod jhem tyranie a přispívat k demokratické transformaci,“ uzavřela Cichanouská ve svém projevu. „Lidé, jejichž víra je učí nezabíjet, nekrást, nevydávat křivé svědectví, kteří ctí Boha více než politické vůdce, jejichž morální sílu posiluje jejich víra - jsou pro diktatury nesmírně nebezpeční a v demokraciích nesmírně potřební.“

Vůdkyně běloruského demokratického hnutí nakonec požádala církevní představitele, aby využili svého vlivu a podpořili obyvatele Běloruska: požadovali propuštění politických vězňů, zejména těch, kteří trpí zdravotními obtížemi, jako je rakovina a cukrovka, aby požadovali zachování přístupu na místa bohoslužeb, aby sami pořádali veřejné bohoslužby a modlitby za Bělorusko, usnadňovali dialog.

ČCE reaguje podporou a zve k modlitbě

Českobratrská církev evangelická byla v uplynulých letech v úzkém kontaktu s komunitou běloruských uprchlíků v Česku, a prostřednictvím zahraničních a ekumenických kontaktů také přímo s těmi, na které doléhá v Bělorusku tíha politických represí.

Připojujeme se ke slovům, která zazněla v Tallinnu a vyzýváme sbory i jednotlivce, aby se spojili v modlitbě za pronásledované a vězněné kvůli svědomí:  

Pane Bože,
děkujeme za to, že můžeme žít v zemi, kde je respektována svoboda svědomí. Uvědomujeme si, že tomu nebylo v našich dějinách vždy.  

Myslíme na ty, kteří kvůli své víře trpěli útlak a pronásledování. Jejich svědectví a památka nás zavazuje nezapomínat na ty, kteří dodnes nežijí ve svobodných poměrech a kvůli svému přesvědčení jsou podrobeni násilí a útisku ze strany mocných.

Proto dnes myslíme zejména na Palinu Šarenda Panasjukovou, která je vězněna běloruským režimem, a mnohé další v podobné situaci.
Prosíme tě za vězně svědomí po celém světě, dej, aby se necítili sami, dávej jim posilu a naději, zastav ty, kdo jim škodí, a probuď jejich svědomí.

Děkujeme ti za všechny, kteří trpícím pro spravedlnost podávají pomocnou ruku a usilují o jejich vysvobození.
Děkujeme ti za všechny, kdo se staví proti násilí.

„Za ty, kteří jsou svázáni pouty, prosíme: Zjev svoji slávu!“ (EZ 401) 
Amen.

(autorem modlitby je synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Jiří Schneider)

Valné shromáždění Konference evropských církví

Valné shromáždění je nejvyšším orgánem Konference evropských církví (KEK). Schází se jednou za 5 let a mezi jeho povinnosti patří i volba předsednictva a Řídícího výboru.

Své delegáty na něj vysílá všech 113 členských církví. V KEKu jsou zastoupeny mimo římskokatolickou církev všechny hlavní konfesní proudy – pravoslavní, luteráni, reformovaní, anglikáni, metodisté, baptisté, starokatolíci i letniční. Římskokatolická církev spolupracuje s KEK skrze svou Radu evropských biskupských konferencí.

Setkání v estonské metropoli probíhá od 14. do 20. června a hostí jej členské církve KEK v Estonsku: Estonská evangelická luterská církev a Estonská pravoslavná církev.

Z českých církví jsou v KEK zastoupeny Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Starokatolická církev v ČR, Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku, Slezská církev evangelická augsburského vyznání a Evangelická církev metodistická. Českobratrskou církev evangelickou na jednáních zastupuje Petr Kratochvíl, který byl zároveň v minulém období členem Řídícího výboru KEK.

Konference evropských církví byla založena v roce 1959 po druhé světové válce s cílem usilovat o uzdravení a mír. Spolu se svými ekumenickými partnery zastupuje více než 380 milionů evropských křesťanů.

Zpravodajství z Valného shromáždění můžete sledovat na adrese 2023cecassembly.org. Pestrou obrazovou reportáž najdete na Flickr.com.

zdroj: Conference of European Churches, foto: Albin Hillert/CEC