Červnové číslo Českého bratra je online

Červnové vydání časopisu Český bratr se věnuje sociálnímu tématu „Chudoba a hmotné strádání“. „Když jsme vloni spustili dotazník zpětné vazby (stále je možné ho vyplnit na ceskybratr.cz/dotaznik), jeden ze zřejmě nespokojených čtenářů nám v něm napsal, že na něj časopis působí jako „platforma pro levicově orientovanou aktivistickou alternativní subkulturu evangelických intelektuálů“. S nadsázkou se obávám, že po tomto čísle se nálepky levicově orientované platformy už nezbavíme,“ glosuje v úvodníku šéfredaktorka Adéla Rozbořilová. „Chtěla bych ale zdůraznit, že naším záměrem je, aby Český bratr byl pokud možno apolitický. Naše citlivost vůči sociálním otázkám a zranitelnějším lidem nepramení z levicové ideologie, ale z inspirace evangeliem,“ dodává. 

Níže nabízíme výběr zajímavých článků, které v červnovém čísle naleznete.

Rozhovor s františkánem Pavlem Šebestiánem Smrčinou

Pavel Šebestián Smrčina je římskokatolický kněz a františkán. Ještě za totality vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, navázal také kontakt s tajnými františkány. Oficiálně do řádu vstoupil po sametové revoluci. Vysvěcen na kněze byl v r. 1995, poté sloužil ve farnosti v Uherském Hradišti. Později se služebně přesunul do Plzně, kde pomáhal s obnovou komunisty rozprášené františkánské komunity. Na sídlišti Lochotín postupně vzniklo pastorační centrum zvané Domeček. V letech 2003–2020 působil v Moravské Třebové. Za péči o lidi na okraji společnosti získal ocenění Laskavec roku (2017) a Cenu města Moravská Třebová (2018). Od podzimu 2020 působí opět v Plzni jako moderátor společné duchovní správy Plzeň-Severní předměstí. Známý je mj. díky krátkým zamyšlením, která zveřejňuje na YouTube. V r. 2023 s ním vyšel knižní rozhovor od Ondřeje Havlíčka pod názvem Františkánskej živel. 

Františkáni patří mezi tzv. žebravé řády, které žijí ve velké skromnosti, vlastně v dobrovolné chudobě. Co pro vás tento aspekt znamená a proč je pro františkány důležitý? 

Kořeny to má v Písmu (Mk 10,17–22; Mt 8,19–20). Není to něco, co bychom si sami vymysleli. Pouze se snažíme následovat Kristův vzor. Těch rozměrů chudoby je celá řada. Jedním z nich je např. solidarita s chudšími. František taky mluví o těle – „bratru oslu“. Tělo má sklon nám vládnout, ale přednost má mít duch. Proto usilujeme o skromnost, abychom předešli tomu, že si budeme něco přivlastňovat, což pak může vést k pýše a sobectví. Dobrovolná chudoba je sebekázeň, aby mi nevládl majetek. Třetí rozměr je určitá míra nekomfortu jako askeze, tedy oběť, jako forma lásky. Když chci být duchovně bdělý, nemůžu mít plné břicho. A pak je tu ještě jeden důležitý aspekt a to je důvěra v to, že se o mě Pán Bůh postará. Zakoušení Otcovy péče. 

O životě v dobrovolné chudobě i službě potřebným si s bratrem Šebestiánem povídala Adéla Rozbořilová.

Nad prohlášením synodu k sociální situaci

Synod Českobratrské církve evangelické letos v květnu vydal prohlášení týkající se sociální tématiky. 

Možná si říkáte, že evangelíci jsou přece odpovědní, pracovití a sociální problémy většinou nemají. Jenže takové problémy člověk těžko vyřeší sám. Říká se, že ve sborech máme velký „sociální kapitál“, známe hodně lidí, kteří nám v nouzi poradí – často máme ve sboru schopné lidi, právníka, účetní, lékaře, obecního zastupitele…

Loutkové divadlo přibližuje biblické příběhy

V posledním díle našeho seriálu o církevních seniorátech se věnujeme Ochranovskému seniorátu. 

Jak zapadají sbory Ochranovského seniorátu do celosvětové Unitas Fratrum?

Tak jako v rámci ČCE tvoříme Ochranovský seniorát, tak v rámci Unitas Fratrum tvoříme misijní provincii. Podmínkou misijní provincie je, že má ordinovanou službu, sbory, že má řád, že vydává Hesla, že je schopná vydat zpěvník; prostě že má strukturu církve. A to my všechno máme. Zpěvník, který se užívá, máme svůj starý i nový evangelický, i řád máme v rámci ČCE. Takže tohle splňujeme a v celosvětové Unitas Fratrum jsme misijní provincií. Supervizní provincie, to už jsem řekl, je pro nás Evropská kontinentální provincie. Ta zahrnuje sbory v Německu, v Holandsku, ve Švýcarsku, v Dánsku a patří k ní i misijní práce v Albánii nebo Pobaltí. 

Rozhovor se seniorem Ochranovského seniorátu Ondřejem Halamou připravila Daniela Ženatá.

Kompletní obsah Českého bratra č. 6/2025 naleznete zde.

Již nyní je červnové číslo k dispozici i na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.