Červnové číslo časopisu Český bratr je on-line

„V červnovém čísle se zabýváme dalším velkým abstraktním pojmem. Vlastně hned dvěma. Pod pojmy „dobro“ a „zlo“ si jistě každý z nás dovede cosi představit, ale definovat je, to už je o poznání těžší,“ píše na úvod šéfredaktorka Adéla Rozbořilová.

Výběr zajímavých článků, které v červnovém čísle naleznete, nabízíme níže.

Rozhovor s právníkem a teologem Danielem Bartoněm

Daniel Bartoň absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval ekumenickou teologii. Studoval také v zahraničí, a to na anglické University of Cambridge, ale také v Aténách a v Paříži. V současnosti působí jako samostatný advokát v Praze a jako odborný asistent na ETF UK. Ve své advokátní i akademické praxi se zaměřuje zejména na témata náboženské svobody, lidských práv a pomoci obětem trestné činnosti. Volně spolupracuje také se spolkem Někdo ti uvěří. Je výpomocný kazatel Českobratrské církve evangelické. 

Odkud čerpáte motivaci dál proti zlu bojovat? 

Když vidím, že dlouhodobým působením se daří následky zla odstraňovat, zmírňovat, je to odměna samo o sobě. Další rovina je, že skrze tyto případy se setkávám se skvělými lidmi. Ať už s těmi, kteří jsou tím zlem zraněni, tak s těmi, kteří se se zlem snaží vypořádat. A řekl bych, že se navzájem povzbuzujeme, podporujeme a dodáváme si síly. Pak bych řekl, že je pro mě důležitá rovina duchovní. Všechny ty zlé věci mám možnost v tiché modlitbě přinášet Kristu a nechávat je u něj. 

Více v rozhovoru s Adélou Rozbořilovou.

Unde malum

Odkud se na světě vzalo zlo? Filozof a teolog Filip Härtel nabízí možné odpovědi na tuto klíčovou otázku.

„Odkud se bere ve světě zlo“ patří mezi ony velké životní otázky, které natolik poutají pozornost, že člověk snad přehlédne, o čem vlastně svědčí a proč se na ně vůbec ptáme. Proč se vůbec zlé věci dějí, je sice závažná, ale příliš rychle položená otázka, ze které potom plynou uspěchané odpovědi.

Nejezdíme nikoho kontrolovat, spíš povzbudit

V celoročním seriálu o seniorátech Českobratrské církve evangelické dáváme zaznít hlasům z jednotlivých regionů, ale také chceme podpořit myšlenku celocírkevního společenství. Tentokrát zavítáme do Poličského seniorátu. 

Vědí vůbec lidé ve sborech, k čemu je seniorát dobrý?

Jak kdo. Je nás málo, takže mnoho aktivnějších lidí už zakusilo nějakou seniorátní funkci; ať už v seniorátním výboru, v Jeronýmově jednotě, nebo v pastýřské radě. Ti moc dobře vědí, k čemu seniorát je a jak funguje. Jinak mám dojem, že lidé z běžné sborové bubliny o tom moc nevědí. Vůbec mám pocit, že povědomí presbyterů o tom, co jsou povinnosti a práva členů staršovstva, nějak klesá. Třeba že o změnu počtu presbyterů se má žádat seniorátní výbor, nebo procesní věci kolem volby nového faráře. Pokud je ve sboru farář, tak ten to zorganizuje sám. Ale v uprázdněných sborech nastává někdy problém. Po osobním kontaktu se ale většinou vše vyjasní a je po problému. Ukáže se, že seniorátní výbor není žádná vrchnost, ale pomocná ruka.

O práci a životě v Poličském seniorátu a jeho možném „rozpuštění“ v nové organizační struktuře církve Daniela Ženatá hovořila se seniorem a farářem v Krucemburku Markem Vančou. 

Mám pocit, jako by mi na hřišti někdo shora pomáhal

Tomáš Holeš je profesionální fotbalista. Pochází z Vysočiny. S fotbalem začínal v SK Polička, později se vypracoval přes prvoligový Hradec Králové a Jablonec až do SK Slavia Praha, jejímž je aktuálně kapitánem. Je také reprezentantem České republiky, český tým posílil např. na EURU 2020, v reprezentačním dresu by měl nastoupit i na letošním evropském mistrovství. Hlásí se k Evangelické církvi a za svoji víru se nestydí. V rozhovoru skromně nezmíní to, co každý o něm ví. Že navzdory skvělé kariéře v tvrdém sportovním světě zůstal slušným a férovým člověkem.

Jak šel dohromady se zápasy nedělní kostel?

V Hradci to šlo; zápasy jsme hráli většinou v sobotu, v neděli jsem se do kostela dostal a chodil docela často. Rád jsem tam chodil, protože tam mají krásný kostel, byl tam i dobrý farář [Štěpán Brodský, pozn. red.]. V Jablonci to už bylo jenom zřídka, protože jsem dojížděl. A teď ve Slavii to nejde, hrajeme v neděli a scházíme se už ráno. Bohužel, do kostela se dostanu maximálně na vánoce. Je to časově náročné.

O fotbale i víře se dozvíte více v rozhovoru Pavla Rumla.

Kompletní obsah Českého bratra č. 6/2024 naleznete zde.

Již nyní je květnové číslo k dispozici i na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.