Březnové číslo časopisu Český bratr je on-line

„Trojka často reprezentuje nějaký nadpřirozený element. V čínské kultuře je vnímána jako číslo šťastné. Objevuje se také v řadě náboženských systémů – ať už je to hinduismus nebo antický Řím. S principy trojice pracuje ší´itský islám i judaismus (např. tři části Tóry, tři praotcové).
V křesťanském kontextu je pak číslo tři číslem plnosti, celistvosti. Bible se symbolikou tří hojně a sofistikovaně pracuje,“ píše v úvodníku šéfredaktorka.

Výběr zajímavých článků, které v únorovém čísle naleznete, nabízíme níže.

Rozhovor s pravoslavnou teoložkou Kateřinou Kočandrle Bauer

Kateřina Kočandrle Bauer je pravoslavná teoložka. Vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, později také evangelickou teologii na univerzitě pražské. A dnes tamtéž působí na Ekumenickém institutu. Věnuje se ekumenické teologii, pravoslavné teologii, křesťanské spiritualitě či vztahu teologie a umění. Vyučuje též na Institutu ekumenických studií, kde přednáší systematickou teologii. 

Co tě přivedlo k zájmu o pravoslavnou teologii?

Moje cesta k pravoslaví a k zájmu o pravoslavnou teologii je poměrně dlouhá. Musím se přiznat, že na začátku stála četba; k pravoslaví jsem se jednoduše pročetla. Měla jsem štěstí, že jsem se dostala díky své kolegyni k vybraným pravoslavným autorům a náboženských filosofům, kteří mě hned od počátku velmi oslovovali. Souzněla jsem s oním propojením mystiky, teologie a filosofie. S teologií přirozeně ovlivňující i můj vnitřní duchovní život. Postupně jsem přijímala pravoslaví jako celek, i když i ono má jako každá tradice – v pravoslaví zejména v otázkách vztahu církve a politické moci – řadu stinných stránek. 

Více v příspěvku, který připravil Ondřej Kolář.

K čemu Boží Trojice?

Touto otázkou se ve svém textu zabývá Petr Gallus, docent systematické teologie a pedagog působící na ETF.

„Božství jedné podstaty ve třech osobách Otce, Syna a Ducha svatého.“ Tak zní dogmatická formulace Boží Trojice. Na první pohled je to možná taková křesťansky běžná fráze, na kterou jsme si už dávno zvykli. Pokud bychom to ale měli někomu vysvětlit, ukáže se, že je to spletitý hlavolam. K čemu vlastně Trojice je? Nešlo by prostě mít jednoho Boha a hotovo? Vždyť to stejně vypadá jako teologická spekulace od zeleného stolu.

Na farách polabských, tam se setkáváme

V celoročním seriálu o seniorátech Českobratrské církve evangelické dáváme zaznít hlasům z jednotlivých regionů, ale také chceme podpořit myšlenku celocírkevního společenství. V březnovém čísle představíme Poděbradský seniorát očima kutnohorského faráře Ondřeje Zikmunda. 

Do Poděbradského seniorátu jsem se přistěhoval před 11 lety. Do té doby jsem jím pouze projížděl na cestě z domova do školy, jezdil jsem totiž vlakem z Vysočiny do Prahy. Zaujalo mne, že když byl na jaře na Vysočině ještě sníh, od Čáslavi dál už kvetly stromy. Vlak stavěl ve stanici Kutná Hora hlavní nádraží a kdesi v dálce se tyčily věže kutnohorských katedrál. Pak byl Kolín, tam se jelo chvilku podél Labe. Za normálních okolností se z Kolína jelo přes Velim, Pečky a Český Brod. Tehdy jsem ovšem neměl tušení o kubistickém kostele v Pečkách ani o krásném a udržovaném kostele velimském. Český Brod jsem vždy poznával podle stožárů. A když byla výluka, jezdívalo se horem, přes Poděbrady, Nymburk a Lysou nad Labem. 

Kompletní obsah Českého bratra č. 3/2024 naleznete zde.

Již nyní je březnové číslo k dispozici i na webu časopisu, kde je možné si je také zdarma stáhnout ve formátu PDF.