Archivní NEJ: Nejstarším starým tiskem v ústředním archivu je Bible benátská

NEJstarším starým tiskem v našem fondu je Bible benátská z roku 1506.

Jak bylo řečeno a ukázáno v prvním dílu našeho seriálu, nejstarší knihou tzv. Knihovny Husova domu je Bible pražská z roku 1488 a po ní jen o rok mladší Bible kutnohorská. Obě náleží ještě mezi tzv. inkunábule, tedy prvotisky.

Knihy vydané v rozmezí let 1501 až cca 1800 nazýváme starými tisky. Tyto dvě skupiny knih rozlišujeme z důvodu jejich typografických rozdílů. Inkunábule v lecčems napodobují ještě knihy rukopisné (písmem, červenými rubrikami, kolorováním a zlacením iniciál atd.), zatímco staré tisky zavádějí titulní list a tiskařské značky jako archové signatury (značky sloužící pro kompletaci složek) a kustody (pochází z latinského custos = hlídač a jde o počáteční slabiku prvního slova umístěnou vpravo pod zrcadlem strany předchozí). 

Bible benátská je vůbec první českou tištěnou biblí vydanou v zahraničí, a to nejspíš z důvodu náročnosti jejího provedení (i když tiskař využil tiskařské písmo pocházející z Čech). Bible vyšla v Benátkách v dílně katolického mistra Petera Liechtensteina, ale nákladem měšťanů Starého Města pražského, vyznáním kališníků: Jana Hlavsy, Václava Sovy a Buriana Lazara.

Kniha vycházela z Bible pražské, ale zaváděla novinky v pravopisu (např. jako první bible udávala délku samohlásek) a v gramatice. Jazykové novoty si vysloužily kritiku Jednoty bratrské, která (ale nejen proto) přistoupila později k vlastnímu vydání bible. Oblíbenost Bible benátské ovšem dokazuje víc jak 20letá pauza ve vydávání bible v češtině. Zajímavý je fakt, že pořadí biblických knih, které bylo použito v této bibli, převzaly všechny následující české kališnické i katolické bible tištěné do konce 18. století. 

Exemplář uchovávaný ve Sbírce prvotisků a starých tisků Ústředního archivu ČCE je neúplný, do plného počtu 600 listů mu jich chybí 21,5. Fragment titulního listu je podlepen a částečně dokreslen a dopsán. Na kožené vazbě je na přední desce vyobrazen císařský orel, na zadní pak český lev.

Na předním přídeští se nachází exlibris Aloise Hakla ze Starých Ouholic (okr. Mělník), který knihu obdržel po rodičích roku 1886, dále je zde štítek Národopisné výstavy československé konané v roce 1895 se sign. „Z.P. 879/269 Velvary C.“ Na fol. Ll11r je zápis v češtině z roku 1599 a nakonec na poslední nepotištěné straně knihy nacházíme podpis Antonína Koniáše (1691–1760), jezuity, který se vepsal do dějin jako censor a také likvidátor protestantských knih. Jako důsledek svého konání zanechal soupisy zakázané literatury zkráceně nazývané Klíč a Index, které lze považovat za nejstarší české bibliografie. To ale neomlouvá nic ze závažnosti jeho činů. Pokud cenzor našel v knize závadný text, začernil ho, a takzvaně polepšil nadepsáním vhodnějším textem. V našem exempláři se „polepšená“ místa nevyskytují, nepovšimnut zůstal ale Koniášovi dřevořez ilustrující kap. 6, verše 5 a 8 v Apokalypse, kde je zobrazen mimo jiné také papež, jehož polyká leviatan/velryba.

„Náš“ podpis Koniáše v Bibli benátské není ojedinělý. V řečené knize se dochoval volně vložený druhý list Ll11 z jiného exempláře, na jehož rubu se nachází taktéž latinská poznámka o provedené cenzuře podepsaná Koniášem. Tuto tzv. cenzorskou doložku obsahuje ale například i exemplář stejné bible, náležející Východočeskému muzeu v Pardubicích.¹

text: M. Fůrová (Ústřední archiv ČCE)

¹ Pardubické muzeum vystavuje vzácnou bibli. Zapsal se do ní páter Koniáš | Pardubice (stav z 29.5.2021, staženo 15.4.2025)

NÁŠ TIP: Celou fotogalerii Bible benátské s plnými texty popisků najdete také ZDE.

Přední deska „Bible benátské“ vytištěné roku 1506 v Benátkách. Kniha byla svázána do kožené vazby, na jejíž desky byla použita dřevěná prkénka. Síla prkének vychází z tloušťky a hmotnosti knihy.  Na vyfocené přední desce je patrné její kosé hranění. V rozích desek se nachází nárožní kování s puklami, kování jsou dále zdobená tepáním. Pukly mají praktický účel. Díky nim se desky kodexů nedotýkají přímo podložky, a tak chrání knihu před poškozením jejího pokryvu. Na přední desce se dochovaly háčkové spony s čepelovitým štítkem a kovovým kolíčkem, do kterého se uchycoval háček spony připevněné k zadní desce. Takto uzavírané knihy byly chráněny před samovolným rozevíráním se, a tedy před vlhkostí, prachem či hmyzem.A Kožená vazba je zdobena slepotiskem, který se provádí tak, že knihvazač otiskuje své nářadí do navlhčené, změklé usně. Na fotce vidíme kompozici sestávající z dominanty ve středovém poli, v jehož rozích se nacházejí květinové kolky, a dále několik vnějších rámů oddělených dvojlinkou a vyplněných stylizovanými květinovými ornamenty.   A Háčková spona – Encyklopedie knihy

Detail středového vyobrazení vytvořeného tzv. plotnou.B Jedná se o párovou plotnu s heraldickou výplní. Na přední desce knihy vidíme císařského orla...   B Plotna (tištěná kniha) – Encyklopedie knihy	...na její zadní desce se nachází znak s českým lvem.

Pohled na cizelovanou (jemně rytou) ořízku na dolním okraji knihy. Znovu si zde můžeme povšimnout zkosení hran knihy, která jsou navíc zdobena slepotiskem s rostlinnými motivy. Je zde patrná také funkčnost pukly na zadní desce.	Pohled na cizelovanou (jemně rytou) ořízku na dolním okraji knihy. Znovu si zde můžeme povšimnout zkosení hran knihy, která jsou navíc zdobena slepotiskem s rostlinnými motivy. Je zde patrná také funkčnost pukly na zadní desce.	Detailní záběr na nárožní kování s puklou a tepanými rostlinnými ornamenty.

Titulní list „Bible benátské“. Jedná se o celostránkový kolorovaný dřevořez s bordurou (knižním dekorem)C. Je zde vyobrazen znak města Prahy, nad ním jsou umístěni dva korunovaní čeští lvi, kteří drží mitru. Nad nimi pak nesou dva okřídlení andělé pásku s názvem: „Biblij Cžeská W Benátkách tisstěná“. List je zcela uvolněn z knižního bloku, dodatečně byl podlepen papírem, na kterém byl následně dokreslen a dopsán chybějící obraz a text. C Bordura – Encyklopedie knihy

Ilustrace znázorňující stvoření světa a člověka (1. Mojžíšova 1, 1-31).	„Pátý den požehnal ptactvu a rybám“	„Sedmému dni dál Pán Buoh požehnanije“

V této borduře je vyobrazeno vítězství Davida nad Goliášem. Obraz má svůj doplňující protějšek na téže straně nahoře, resp. na dalším obdobně orámovaném listu v Novém zákoně (následující snímek). Nahoře je znázorněna scéna z knihy Júdit, konkrétně je zde hrdinka zobrazena s useknutou Holofernovou hlavou.	Začátek Matoušova evangelia, obdobně orámovaný list.	Scéna z knihy Júdit, konkrétně je zde hrdinka zobrazena s useknutou Holofernovou hlavou.

Dřevoryt ilustrující text 1. knihy Mojžíšovy, kap. 8 o Noemově arše.	Častá iluminace s tzv. akantem, to je s jihoevropskou bodlákovitou rostlinou s charakteristicky ozubeným listem.

Tzv. Strom Jesseho, otce Davidova. Vyobrazení ilustruje tento biblický verš: „I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce“ (Iz 11,1). Na obrázku je tedy zobrazen Ježíšův rodokmen. Jména osob čteme na mluvících páskách, ta Jesseho je dole vlevo (IESSE).	Detail téhož listu.

Na dřevořezech, které doprovázejí text Matoušova evangelia, je znázorněno Ježíšovo narození v Betlémě ve chlévě, klanění tří králů, útěk do Egypta a vraždění neviňátek nařízené Herodem.	Dřevořez znázorňuje scénu ze Zjevení Janova 6, 5 a 8. Ve vyobrazení vidíme dva jezdce z Apokalypsy, jednoho s váhami jedoucího na černém koni a pak na sinavém koni jedoucí Smrt třímající meč. V levém dolním rohu je znázorněn papež s tiárou, jehož požírá velryba, alias leviatan.

Podpis cenzora Antonína Koniáše (1691-1760) na zadní, nepotištěné, straně posledního listu knihy.