Archivní NEJ: Nejstarší kniha v našem archivu je Bible pražská

NEJstarší kniha v našem fondu je Bible pražská z roku 1488.¹ Spolu s další biblí, zvanou Kutnohorská (vyd. 1489) náleží mezi tzv. prvotisky, latinsky inkunábule, což znamená doslova [když byl tisk] „v kolébce“.

Bible pražská je vůbec nejstarší českou tištěnou biblí. První překlady bible do češtiny vznikaly už dříve, doklady o tom nejstarším úplném máme již z poloviny 14. století. Je zřejmé, že čeština v tomto ohledu předběhla i mnoho evropských jazyků, například angličtinu či jiné slovanské jazyky. První překlady vznikaly samozřejmě jako rukopisná vydání, tištěné knihy začaly vznikat až po vynálezu Johannese Guttenberga po r. 1450.

Pohled na dochovaný svázaný knižní blok Pražské bible

Knihtisk doputoval do Prahy v roce 1487, ale ona první tiskárna, o níž víme, že vydala dva tisky, záhy zanikla. O rok později je založena nová velká tiskárna, která se hned v začátku prezentuje vydáním rozměry velké a rozsáhlé (má 610 listů) Pražské bible. Jde tedy o třetí český tisk. Jméno tiskaře s jistotou neznáme. V odborné literatuře je někdy označován jako „tiskař Pražské bible“. Dost možná šlo o jednoho z nakladatelů této knihy. V kolofonu knihy je zmínka o tom, že bible vyšla finančním nákladem, jisto jistě u takové knihy ne malým, pražských měšťanů, a to Severýna kramáře, Jana od Čápů, Matěje od Bílého lva a Jana Pytlíka. Máme doklady o tom, že řečenou tiskárnu, která fungovala nepřetržitě až do 40. let 16. století, přebírá v roce 1520 Pavel Severýn, syn zmiňovaného Severýna kramáře. Nabízí se tedy domněnka, že právě bohatý pražský měšťan Severýn kramář vlastnil tiskárnu již od onoho roku 1488.

Pražská bible patří mezi prvotisky dochované v poměrně vysokém počtu (je známo téměř 90 úplných nebo skoro úplných exemplářů). Důvodů je více. Jedním z nich je fakt, že bible byla předávána v rodinách z generace na generaci. Dalším je určitě i vlastní rozměr a rozsah knihy, protože takováto objemnější kniha má větší šanci na dochování.

Rukopisně doplněná iniciála v První Makabejské

Pokud se týká vzhledu knihy, byl její text vysázen ve dvou sloupcích, na listech se nacházejí nadpisy zvané živá záhlaví. Do textu byly umístěny tzv. reprezentanty, což jsou písmena, která sloužila pro tiskaře při dodatečném tisku iniciály jinou barvou, zde červenou nebo pro iluminátora, aby věděl, kam a jaké písmeno dokreslit. Bible pražská ale není ilustrovaná jako již výše zmiňovaná Bible kutnohorská.

Ve Sbírce prvotisků a starých tisků Ústředního archivu ČCE se nacházejí dva exempláře Bible pražské. Oba jsou neúplné, první má 565 a druhý 566 listů. A dál je tu zlomek, tj. jeden zapaspartovaný list. První exemplář je sešitý do knižního bloku, druhý se dochoval sešitý jen z poloviny, ale spolu s ním máme dochovanou i koženou, prkénkovou vazbu, která ale není v dobrém stavu. Tento druhý exemplář je cirka o tři centimetry vyšší a o dva širší, protože jeho listy nejsou, jako u prvního, seříznuty až k textu. Díky zásahu iluminátorů se oba výtisky od sebe liší. Iluminace v prvním exempláři jsou bohatší, doslova květnatější a také barevnější. Bohužel, řada těchto malovaných iniciál byla vystřižena, některé v knize zůstaly, ale ne všechny. Podle vlastnických razítek v druhém exempláři, náležela tato kniha původně Bohuslavovi Duškovi (1886-1957), prokuristovi Živnobanky v Praze, sběrateli a mecenáši, členu Spolku českých bibliofilů. Jeho knihovna je dnes součástí Knihovny Národního muzea.

Na pravé straně ukázka rukopisného doplnění chybějícího textu v části Žaltáře

Prohlédněte si obrázky z knihy. Skrze některé můžete nahlédnout na precizní a jemnou práci iluminátorů. Jiné ukazují snahu rukopisně doplnit ztracený text.

text: M. Fůrová (Ústřední archiv ČCE)

¹ S využitím Pražská bible a počátky českého knihtisku | Sever (Vysíláno na Českém rozhlase 2. Planetárium č. 52/2009, 27.12.2009 – 1.1.2010. Autoři frv, Kamil Boldan).