(30. 11.) Na cestě

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují! Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu! Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“ Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro. (Žalm 122, 6–9)

Žalm 122 je jednou z poutních písní, kterou si lidé zpívali po cestě na oslavu náboženských svátků do Jeruzaléma. Myšlenka poutních písní mi vždycky připomene, jak jsem si jako dítě po cestě do kostela broukal – i když ty melodie byly spíš z rádia než z našeho zpěvníku, s výjimkou adventu, kdy jsem si zpíval své oblíbené vánoční koledy.

Období adventu je duchovní cestou, během níž se ohlížíme zpět ke Kristovu narození a zároveň hledíme dopředu v očekávání jeho návratu, kdy ustaví nový, nebeský Jeruzalém.

Při rozjímání nad tímto úryvkem se společně modleme za mír v Jeruzalémě a na všech místech, kde vládne násilí, rozdělení a útlak. Modleme se za pokoj v našich domovech, kostelech, za rodiny a přátele. Modleme se za pokoj, který může dát pouze Bůh.

Ať nás naše pouť v tomto adventním období učiní nástroji Božího pokoje zde na Zemi.

(Joan Prittie | Athens, Georgia, USA)