(17. 12.) Jak říkat pravdu?

Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. (Ef 4,5)

Malý klučina na malém městě se tolik těšil, že si zahraje pastýře ve vánoční divadelní hře – dokud mu otec po představení neřekl, co všechno udělal špatně. Snad i říkal pravdu, ale neříkal ji s láskou. Všichni známe lidi, kteří používají pravdu jako zbraň, která má zranit nebo ponížit druhé. Jako děti Kristovy máme být pravdiví, ale způsobem, který buduje, nikoli ničí. Proto nám apoštol Pavel připomíná, že když rosteme v Kristu, musíme vždy mluvit pravdu naplněnou láskou. Duchovní růst neznamená jen získávání znalostí. Znamená to, že se snažíme být víc jako Pán Ježíš. Když mluvíme pravdu v lásce, odrážíme tak Krista – toho, který se nikdy nezpronevěřil pravdě, ale vždy ztělesňoval dokonalou lásku. 

Odráží moje slova pravdu i lásku, nebo mám tendenci upřednostňovat jedno před druhým?

Jak mě Pán povolává k duchovnímu růstu tím, že vyvažuji upřímnost soucitem?

Pane Ježíši, v Tobě je milosrdenství i pravda. Nauč mě mluvit slovy, která odrážejí tvé srdce – slovy, která jsou upřímná, ale zároveň laskavá, pevná, ale zároveň milující. Použij můj hlas k povzbuzení druhých, abychom společně mohli růst ke Tvé podobnosti. Amen

(Dan Nadenicek | Athens, Georgia US)