(16. 12.) Ovoce Ducha

Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. (Ga 5,22–23)

Když jsem byla na základní škole, měla jsem jednu učitelku, které se prakticky nedalo vyhovět. Nikdy žákům nesdělila, jaké chování nebo výsledky od nich očekává. Některé chválila, že jsou „hodní“, na jiné se mračila a říkala jim, že mají „nedostatky“. Když jsem vyrůstala, někdy jsem tuto nejistotu pociťovala i ve své víře. Snažila jsem se být hodná, ale kdykoli jsem zhřešila nebo měla špatné pocity, říkala jsem si, že se na mě Bůh určitě mračí. Pamatuji si, jakou úlevu jsem pocítila, když jsem se dozvěděla o ovoci Ducha. Dává mi to možnost vnímat sebe samu, uvědomit si, jakým způsobem ve svém životě pečuji lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, mírnost a sebeovládání. Umožňuje mi to také cítit se sebejistě, když sleduji různé vůdce, vztahy, nebo církevní skupiny, u nichž se tyto dary projevují – chápu teď, že tu můžeme nalézat zdravou lásku.

(Valerie Frey Stone | Athens, Georgia, USA)