(15. 12.) O soucitu

Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. (Mt 5,43–45)

Milovat své nepřátele – dokážeme si to představit? Je vůbec možné něco takového brát vážně? Jak by mohla matka milovat vojáka, který zavraždil její dítě? Mohou snad ti, kdo přežili holocaust, milovat své trýznitele? To je přeci absurdní!

Pojďme se zamyslet nad láskou. Co to vlastně je? Snad lásku považujeme za emoci. Existuje ale i jiný úhel pohledu: láska není jen cit. Je to čin, je to otázka vůle. Dobrým příkladem je milosrdný Samaritán.

Ti, kteří museli snášet zlo od ostatních, někdy projevují více laskavosti než ti, kteří tuto zkušenost nemají. Setkal jsem se s jednou dámou, která přežila koncentrační tábor. I přes své otřesné zkušenosti nikdy neřekla, že nenávidí ty, kteří ji mučili.

Viktor Fischl, česko-židovský spisovatel, napsal román s názvem Píseň o lítosti. Říká zde: „K vrahům můžeme cítit lítost. Lítost, ne nenávist.“

Lítost je také emoce. Dává nám možnost prožít trápení našich nepřátel a přát jim pokání, změnu myšlení. A také Boží soucit a spasení. Bůh totiž chce, aby všichni lidé byli spaseni (1Tm 2,4).

Jediným důvodem, proč bychom měli milovat své nepřátele, je pravá Boží láska. On miluje každého z nás, dobré i zlé. Ježíš to dokládá krásným podobenstvím: sluneční svit a déšť nejsou jen pro dobré a čestné lidi. Snášejí se i na zahrady těch nespravedlivých. I jim se dostává Božího požehnání.

Milovat své nepřátele může znamenat, že jim přejeme spásu.

Boží syn přišel na tento svět – pro nás pro všechny. Pro dobré a spravedlivé, stejně jako pro zlé. Takové je jeho rozhodnutí; lidská nenávist tak může být navždy odstraněna.

Je to dlouhá cesta – milovat své nepřátele je pro nás stále těžké. Máme ale takovou možnost.

Pane, přiznáváme, že jsme většinou schopni dávat lásku pouze těm, kteří ji dávají nám. Prosíme, dej, abychom dokázali pochopit Tvoji lásku – větší a hlubší.

(Jan Lukáš | Olomouc, ČR)