(18. 12.) Kdo, když ne my?

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.
Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. (1. Korintským 13)

Láska, o které se mluví v Bibli, se svým významem blíží spíš k vůli než k citu. Je víc věcí rozhodnutí než emocí. A jak řekl jeden evangelický farář: „víra je styl života tady a teď, naděje je optimistický pohled upřený do budoucnosti“.

Jan Amos Komenský (1592–1670), český filosof, teolog a pedagog napsal: „Šťastní, přešťastní jsou lidé, kteří se vymotali ze zmatků světa i vlastního srdce, a vírou a nadějí se usadili ve středu Božího milosrdenství. Sedí totiž tam, odkud je nemůže žádný vítr vyvrátit, žádná nástraha vylákat, výhrůžka vystrašit ani potěšení vyloudit, ale žádný strach, smrt ani satan na ně nedosáhnou. Blaze jim.“

Není jednoduché být optimistický a milý k lidem, k sobě a ke svému okolí. Ale kdo jiný než křesťané, kteří k tomu dostávají v Bibli explicitní povel, by se měl snažit žít ve víře, naději a lásce?

Modlitba: Pane Bože, prosím pomáhej nám se vědomě rozhodovat pro Tebe. Když na nás padne trudomyslnost a beznaděj, připomínej se nám a dodávej nám odvahy. Učiň nás nástroji své lásky. Amen

Píseň:

(Vítek Sláma)

foto: Vojtěch Zikmund